Hlavní obsah

Do Producentské síně slávy vstoupí na MFF Karlovy Vary Jaromír Kallista

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

22. 6. 2023, 15:03

Švankmajerovy legendární filmy Lekce Faust (1994), Otesánek (2000) či Šílení (2005), ale i slavná inscenace Kouzelný cirkus (1976) v Laterně magice – za všemi těmito výraznými audiovizuálními projekty stojí významný český producent a produkční mnoha filmů české nové vlny Jaromír Kallista. Na letošním, 57. ročníku MFF Karlovy Vary vstoupí do Producentské síně slávy.

Jaromít Kallista vstupuje do Producentské síně slávy APAVideo: APA

Článek

„Jaromír Kallista patří k nejoriginálnějším producentům české a evropské filmové historie. Svojí schopností neustále nalézat nové a nové cesty pro filmovou tvorbu dokázal, že i velmi osobité a umělecké filmové projekty jde dělat dlouhodobě a udržitelně. Jeho celoživotní přístup k filmové tvorbě je tou nejčistší definicí nezávislého producentství. Svou zkušenost vždy ochotně předával dalším, ať už jako kolega, nebo pedagog a stal se tak inspirací a mentorem několika generací producentů. Za to všechno mu patří velký dík,“ říká předseda Asociace producentů v audiovizi (APA) Vratislav Šlajer.

Síň slávy loni otevřela APA a uvedla do ní Jiřího Ježka. V neděli 2. července převezme toto ocenění třiaosmdesátiletý Jaromír Kallista z rukou předsedy APA Vratislava Šlajera, herce Jiřího Lábuse, který hrál ve filmu Hmyz, a vedoucí Filmového centra České televize Heleny Uldrichové.

Jaromír Kallista

Už na FAMU pracoval s režiséry, jako byli Jiří Menzel nebo Věra Chytilová, produkoval jejich absolventské filmy.
Jeho práce pokračovala v 60. letech v Armádním filmu, následně v barrandovských studiích. Zkušenosti získal při práci na filmech Konec srpna v hotelu Ozon Jana Schmidta, Kachyňova a Procházkova Ať žije republika, kultovního Schormova Farářova konce nebo Vraždy Ing. Čerta Ester Krumbachové.
S nástupem normalizace mu byla znemožněna práce v kinematografii za natáčení srpnových událostí roku 1968 a „zneužití natočeného materiálu pro vývoz a k protistátním účelům“.
V letech 1973 až 1988 spojil svou práci s multimediální Laternou magikou, řídil produkci a stál tak u zrodu mnoha výrazných inscenací, mezi nimi Pražský karneval, Sněhová královna, Noční zkouška, Černý mnich v režii Evalda Schorma...
Osudové bylo jeho setkání s režisérem Janem Švankmajerem a jeho ženou, malířkou a scénografkou Evou Švankmajerovou. Jejich prvním společným filmovým počinem byl surrealistický snímek na motivy románu Alenka v říši divů Něco z Alenky (1988). V roce 1992 si založili vlastní produkční společnost Athanor, v níž vznikly filmy Spiklenci slasti (1996), Přežít svůj život (2010) či Hmyz (2018)...
Dlouhodobě působil i v APA, FITES a v Radě Státního fondu kinematografie.