Článek
Možná je to tím, že krveprolití, vraždy, srdcervoucí příběhy jsou pro loutkáře plastičtější, nosnější. V Praze můžeme vidět v Kleplově pimprlové společnosti Romea a Julii, veronské milence pojednala v Bramborovém divadle doktora Sakripantiho také hradecká Pavla Tomicová... A v témže městě se do Macbetha aneb Reje čarodějnic pustil před pár lety právě Brožek.
Zdá se, že ho téma nastudované v Klicperově divadle nevyčerpalo natolik, aby se do něho v domovském Kladně nepustil znovu. Zůstal macbethovský rej čarodějnic zarámovaný tentokrát do trosek našeho světa po nějakém válečném konfliktu.
Jeho kladenský Macbeth není replikou hradeckého, koncepce inscenace je velmi rozdílná, vážnější. A rozhodně není určena nejmenším divákům, které občas do hlediště rodičové přivedou.
Tragika osudu
Vědmy určují Macbethův osud, předpovídají jeho vzestup a pád. V jejich reji není ale uspokojení z vrahových činů, tryská z něho bezmoc osudová předurčení měnit.
Kladenský Macbeth přesahuje vnímání loutkového divadla jako instituce pro mateřinky. Brožek v něm uplatnil vlastní cenné zkušenosti z Laterny magiky nebo z Klicperova divadla. Z příběhu se na diváka přenáší hrůza a děs z nenapravitelně krví posedlé moci. Příběh vražedné manželské dvojice na cestě k moci čerpá sice z dávných skotských dějin, jeho platnost je ovšem obecná. A Brožek, věrný překladu Ericha A. Saudka, toto zobecnění jen zdůraznil.
Divadlo Lampion Kladno - William Shakespeare: Macbeth. Přeložil Erich A. Saudek. režie Karel Brožek, dramaturgie Nina Malíková, scéna a loutky Alois Tománek, kostýmy Ivana Brádková, pohybová spolupráce Jiří Ouřada.