Článek
Co bylo impulsem k tomu, že jste v roce 2007 založil varhanní festival?
Během studií jsem zjistil, že pro varhaníka je nezbytné, aby poznal co nejvíce historických nástrojů. Musí jich poznat stovky. Při studijních cestách nejen po Čechách, ale i v Rakousku, Německu, Chorvatsku či Rumunsku jsem zjistil, že v každém regionu je specifický styl varhanářství a mezi nástroji jsou obrovské rozdíly. U nás je neuvěřitelně bohaté dědictví v podobě historických varhan, ale naprostá většina těch nástrojů zůstává utajena.
Varhanní festivaly nejsou nic výjimečného, konají se na mnoha místech, ne?
Pořádají se vždycky na jednom místě nebo v jednom městě, ale nezasahují do regionů, do malých obcí a nejrůznějších skrytých míst. A právě tam se nachází naprostá většina těch unikátních nástrojů. Moje myšlenka byla vytvořit platformu, na níž by bylo možné prezentovat a propagovat historické varhany. Poněvadž ty bez pozornosti publika začnou nevyhnutelně chátrat.
Zmínili jsme, že v naší zemi je vysoká koncentrace varhan. Kolik jich tedy v Česku je?
Je to přibližně 10 tisíc nástrojů. Máme asi 6 tisíc obcí, v každé obci, až na naprosté výjimky, nějaký nástroj je. A pak jsou samozřejmě města, kde jich jsou desítky. Jsou nejen v kostelích, ale i v různých koncertních síních, v synagogách. A nikde na světě jich nemají tolik.
Čím to lze vysvětlit?
Celé území současného Česka je odnepaměti hustě osídleno, s čímž souvisí tradičně hustá síť kostelů. Byly chvíle spojené s úbytkem obyvatelstva, ale už baroko bylo z pohledu kulturního i hospodářského obdobím rozkvětu. A podle nařízení z konce 18. století neměl mít žádný obyvatel království do kostela déle než hodinu cesty, což je asi 4 nebo 5 kilometrů.
Český varhanní festival
- První ročník se uskutečnil v roce 2007, letos se koná jubilejní 20. ročník. Začínal se šesti koncerty, letos jich má na programu stovku.
- Cílem festivalu je pořádání koncertů v nejrůznějších městech a obcích Česka, bez ohledu na jejich velikost, význam a region. Hlavním kritériem je propagace historických varhan.
- Za dobu své existence Český varhanní festival uspořádal již více než 1000 varhanních koncertů a také exkurzí u významných historických nástrojů. Kompletní program festivalu, který trvá až do prosince, je k dispozici zde.
Takže za dnešní varhanářský poklad může Josef II. a jeho reformy?
Pozměněný farní systém měl sloužit potřebám státu, pod jehož kontrolu se církev dostala. Ale v každém nově vybudovaném kostele byly varhany. Později samozřejmě bohužel spousta varhan, hlavně v pohraničí, zanikla. Se zrušenými obcemi zničily buldozery i kostely.
Určitě ale znáte i příklady některých zachráněných nástrojů…
Ano, je jich velká spousta, některé z takových nástrojů máme v rámci varhanního festivalu na programu. Je to třeba nástroj ve Lštění na Hradišti kousek od Čerčan. A jsou tam varhany z obce, která se jmenovala Hradiště a zanikla. Takže varhany z Hradiště se dostaly na Hradiště ve Lštění.
Pak jsou varhany v Kerharticích nedaleko České Lípy a ty jsou zase z kostela sv. Mikuláše v zaniklé obci Mikulovice u Kadaně. Převezeny do Kerhartic byly v roce 1998.
Adam Viktora je krom jiného také uměleckým vedoucím, varhaníkem a dirigentem Ensemble Inégal, barokního vokálně-instrumentálního souboru sídlícího v Praze.
Publikum vašich koncertů se rekrutuje spíše z místních lidí, nebo má festival své věrné posluchače a návštěvníky?
Je to kombinace obojího. Převládají lidé z místa, pak je tam skupina lidí, kteří tam jsou zrovna na výletě. A pak je skupina nadšenců, kteří jezdí po celé republice, aby ty varhany poznali. Fascinuje je to a já je vídávám na koncertech úplně kdekoli.