Článek
Co se přihodilo, popsala před šesti lety. Ne podrobně, jen rámcově. „Nejsem si úplně jistá, proč je ta správná chvíle na zveřejnění toho všeho a jestli je pro mě vůbec osvobozující o tom mluvit. Kontaktoval mě ale jeden novinář, našel způsob, jak se se mnou spojit, a já mu všechno řekla. Byl laskavý, důvěryhodný, a bylo osvobozující o tom konečně promluvit,“ uvedla tehdy.
„Pravda je, že teď jsem v bezpečí. Je ale také pravda, že jsem byla znásilněna, zdrogována a několik dní držena v zajetí. Naštěstí jsem přežila. A zotavení trvalo dlouho,“ pokračovala.
Během čtyřtýdenního utrpení byla podle svých slov odvezena do cizí země. „Znásilnění je jako živá vražda. Jste naživu, ale mrtví,“ konstatovala. „Trvalo to extrémně dlouho, někdy se zdálo, že to nikdy neskončí.“
Na policii hned nešla. Prý by se „necítila bezpečně“. „Nepamatuji si, že bych nastoupila do letadla a přijela někam na zadním sedadle auta. Vím jen, že jsem byla nastěhována do nějakého hotelového pokoje, do kterého se pachatel vrátil a znásilnil mě,“ uvedla.
„Nevím, kde jsem vzala sílu to všechno vydržet. Cítila jsem však přítomnost něčeho, co mi pomohlo zůstat naživu,“ dodala.
Duffy se vrátila na pódium. Snímek je z letošního roku po jejím malém londýnském vystoupení. Je na něm se členem své ochranky.
Pachatele znala, nakonec s ním odletěla zpět do Velké Británie. Věděla nicméně, že je její život v bezprostředním ohrožení. Tvrdil, že ji zabije, pokud začne mluvit.
„Nepřipadalo mi bezpečné jít na policii. Měla jsem pocit, že kdyby se něco pokazilo, byla bych mrtvá. On by mě zabil. Nemohla jsem riskovat, že se mnou bude špatně zacházet,“ řekla.
Později se svěřila dvěma policistkám. Té první poté, když se ji někdo pokoušel vydírat s tím, že informace o jejím znásilnění a únosu zveřejní. Druhé poté, co se tři muži pokusili vloupat do jejího domu. Neprozradila ale, zda byl či je její případ vyšetřován.
Myšlenky na sebevraždu
Trápila se, hledala cestu zpět do života, přemýšlela o sebevraždě. „Někdy jsem týdny a týdny nikoho neviděla. Zůstávala jsem sama. Svlékla jsem si pyžamo, hodila ho do ohně a oblékla jsem si jiné. Vlasy se mi tak zacuchávaly, že jsem si je v truchlení všechny ostříhala,“ popsala své stavy.
„Jenže teď už vím, že když jsem se schovávala, dovolila jsem, aby se mi znásilnění stalo společníkem,“ dodala.
Uvažovala i o změně jména a vzhledu, případně o svém úplném zmizení. Zamýšlela přestěhovat se do nějaké vzdálené země a žít tam. Jenomže udělala něco úplně jiného. Promluvila.
„Myslela jsem si, že zveřejnění mého příběhu mi naprosto zničí život, hlavně emocionálně. Věděla jsem ale současně, že jeho skrývání mi ničí život mnohem víc. Věřím, že když nebudu zpívat, zabije mě to. Chci se vrátit,“ odhalila.
Server Variety v březnu napsal, že o případu vzniká dokument. „Svěřila nám svůj příběh, takže máme obrovskou zodpovědnost zacházet s tím s péčí a citlivostí, protože poprvé mluví o tom, co přesně se jí stalo,“ sdělila Angela Jain, vedoucí obsahu vysílání stanice Disney+.
Natáčení filmu, který bude režírovat Gill Callanová, začne brzy. Bude to retrospektivní film, který projde zpěvaččiným životem od dětství ve Walesu přes její raketový vzestup až po stažení z veřejného života po nepochopitelné zkušenosti.
Odehrála tajný koncert
V neděli 5. července letošního roku odehrála Duffy malou show v londýnské Hoxton Hall. Byl to její první koncert po zhruba patnácti letech.
Duffy v roce 2009, v dobách své největší slávy, při vystoupení v Německu.
Pečlivě ho nachystala. Předtím v červnu vyzvala své fanoušky, aby se přihlásili, pokud chtějí na akci, kterou plánuje v klubu s malou kapacitou. Sdělila též, že na ni chce zahrát svou novou muziku.
Vystoupení proběhlo, a protože Duffy přidala informaci, že aktuálně natáčí nové písničky, snad v dohledné době přijde se svým třetím albem.
