RECENZE: Rytíř Sedmi království získává čest a slávu na poli mezi plebsem a spodinou

Kontrast mezi oběma seriály je značný. Od první epizody nového dobrodružství na motivy (prozatím) trojice Martinových knih je však jasné, jak moc se tvůrci trefili. Ser Duncan (Peter Claffey) je charismatický nemotora a habán, který je odhodlán šířit odkaz svého starého a věčně podnapilého mistra. Sám kolem svého rytířského statusu mlží s cílem dostat se na prestižní turnaj v Ashfordu a naplnit své poslání. Do cesty mu však vstupuje malý a drzý panoš.

Jádro příběhu je prosté snad jako Duncan sám. Podstatné jsou však různorodé charaktery, ve kterých rychle objevíme staré známé rody v méně či více degenerované variaci. Nechybí bohém Baratheon či pyšní následníci trůnu z rodu Targaryenů.

Všichni hbitým jazykem a nepatřičným humorem rozsévají nadávky, urážky a - když na to přijde - i prázdné poklony ostatním samozvaným šlechticům. Hrdinové střídavě pijí, kálí mezi stromy, plivou a prolévají krev pro zábavu davů a divák se baví s nimi.

I proto, že se seriál nebere dvakrát vážně, neusiluje o spletité intriky či epické duely. Je sprostý, špinavý a krásně obyčejný, což otevírá řadu možností, jak si fanoušky Západozemí získat. Sympatický nemotora si se svým panošem Eggem (Dexter Sol Ansell) postupně klestí cestu ke slávě a vkrádá se do přízně spřáteleným rytířům.

Jedna komická scéna nenuceně střídá druhou v přirozeném běhu věcí a tvůrci přitom vytvářejí výraznou atmosféru, jako vystřiženou z nejodpornějších podloubí Blešího zadku. Právě tam si v původní Hře o trůny chudina chodila pro nejrůznější nemoci.

Rytíř Sedmi království ale zdánlivě žádnou chorobou netrpí. K trefnému humoru přidává i rozvíjející se vztah mezi Duncanem a Eggem, který evokuje mentorství v hravém mixu se syndromem staršího bratra. Toho bratra, který vám věčně hrozí kopancem do žeber, ale nikdy by vás nenechal na holičkách.

Jejich přátelství je uvěřitelné, má duši a jen přidává sérii další sympatie. Ctnostné skutky se ve skromném světě turnajů a ostrého pití šíří rychleji než mor, a tak se dobrosrdečná dvojice o svůj osud jen tak bát nemusí. Tedy až do chvíle, kdy opěvovaná rytířská čest způsobí nemalé problémy. Seriálu naprosto sedí kratší stopáž mezi 30-40 minutami, během kterých zní lidové popěvky a melodie skladatele Dana Romera, a které občas přeruší jen naznačený hudební motiv původního díla. Tam se Martin nebál pálit mosty a krátit život svých hrdinů jakoby nic. I v dalším vyprávění ze Sedmi království dojde na zvraty či dramatické momenty. Jdou ale ruku v ruce s děním a nikdy nestrhávají pozornost z důležitého.

Ser Duncan nevládne mečem ani rozumem. Při všech jeho pokusech a omylech mu ale nelze nic než přát. O to víc, že na plátech své zbroje nese břímě seriálu, který ve specifickém fantasy žánru zariskoval a obrátil se čelem k milovníkům pokleslého humoru, situační komedie a krvavých klání.

Rytíř Sedmi království první řadou rozhodně zaujal. Navíc v populárním světě, který z listů knih na televizní obrazovky přenesli hrdinové čekající krutou zimu. Teď v něm velice úspěšně kálí i Duncan.