Článek
„Babiččina nesmírná vášeň pro život a její odvážná rozhodnutí inspirovala cestu mé hrdinky. Její boj za svobodu o její odolnost jsou vetkány téměř do každého záběru. Bylo pro mě důležité použít politické prostředí počátku osmdesátých let minulého století jako kulisu, nikoli jako hlavní téma. Skutečný boj se odehrává na emocionální úrovni mezi jednotlivými postavami,“ upřesnila Makarová.
Přistěhovalectví má v její rodině hlubší kořeny. Režisérčini praprarodiče utekli po říjnové revoluci roku 1917 z Ruska a útočiště našli právě v Československu. Pradědeček Makarové byl zase pouhé dva dny po kapitulaci nacistického Německa deportován na Sibiř a domů se díky pomoci Alexandra Dubčeka vrátil po jedenácti letech.
„Co si pamatuji, mluvili jsme v rodině o hladu, o tom, že jsme museli utíkat, že jsme byli vyháněni nebo vězněni. Tyto věci jsou ve mně hluboko. Strach z toho, že se mi stane něco podobného, je tam vždycky, bez ohledu na to, jak je to nepravděpodobné,“ doplnila.
Do role Perly, která se snaží podporovat svou devítiletou dceru Julii, nadanou klavíristku, jejímž předobrazem je její matka, režisérka obsadila Rebeku Polákovou. Herečka se zapsala do povědomí ve filmech Miki, Černák nebo naposledy Nikdo mě nemá rád. Vedlejší postavy ve filmu ztvárnili Noël Czuczor, Simon Schwarz nebo Ingrid Timková.
