Hlavní obsah

Judit Pecháček: Mám ráda, když postava má méně slov

V novém českém filmu Wirbel hraje Judit Pecháček postavu záhadné Agnes, která se pohybuje Českým středohořím napříč věkem. Před kamerou toho příliš nenamluví, což herečce vyhovuje. Snímek režiséra Tomáše Hubáčka totiž stojí hodně na krajině, jejím tajemství a také na tom, jak (ne)umíte číst v mapách. „Agnes je trochu ztracená, metaforická,“ popisuje svou postavu Judit Pecháček.

Foto: Petr Kozlík

Slovenská herečka s maďarskými kořeny Judit Pecháček

Článek

Zásadní pro příběh je také čtení v mapách. Jak jste na tom vy? Orientuje se v nich dobře, v těch papírových?

Na mapy jsem se vždycky ráda koukala, teoreticky se v nich i orientuji. Ale jestli i prakticky? To si netroufám tvrdit. Na svých cestách autem jsem totiž rozmazlená navigací, která mi všechno hlásí a ukazuje a díky které v podstatě nemusím vůbec přemýšlet. Takže moje odpověď je: nevím.

Vaše postava Agnes je ve filmu spojená s mystikou. Vstupovala jste do téhle oblasti s nějakými znalostmi, jistým povědomím?

Všechny znalosti jsem měla od režiséra Tomáše Hubáčka, který mi odvyprávěl mystický příběh, který je jedním z hlavních témat filmu. Předtím jsem tenhle příběh neznala.

Agnes přichází z jakéhosi mezičasí. Jak chápete její úkol v daném příběhu vy osobně?

Pro mě je Agnes ve chvíli, kdy ji potkáme, tak trochu ztracená, podobně jako postava Martina (hraje ho David Švehlík – pozn. red.). Zároveň je to metaforická postava. Ve spojení s ní se v reálném čase a prostoru začnou dít nadpřirozené věci.

Snímek vypráví příběh jedné krajiny. Vy jste spojená hned se třemi zeměmi: Slovensko, Maďarsko, Česko. Která oblast, město, obec… vás dojme, když se do ní vracíte?

Určitě jsou to místa, kde jsem se cítila bezpečně nebo kde jsem zažila hezké momenty. Je jich naštěstí hodně, ať už z mého dětství, anebo z mých dospělých let. Jsou to ale hodně osobní zážitky, které si chci nechat pro sebe a pro moje blízké.

Trailer k filmu WirbelVideo: Pilot Film

Sama jsem kdysi byla na Litoměřicku překvapená, kolik budov je tam tzv. v rozvalinách. Kde jste se se štábem pohybovali? Nepůsobily na vás ty lokality až tísnivě?

Natáčeli jsme hlavně v Ústeckém a Plzeňském kraji a také na Slovensku. Ráda poznávám nová místa díky své práci, nepamatuji si, že bych měla tísnivý pocit z těch míst. Celý štáb byl moc příjemný a veselý, byla to pro mě krásná filmová práce, měla jsem radost z každého natáčecího dne.

Vaše postava skoro celý film mlčí. Je těžší, anebo lehčí podobnou roli formovat do vytyčeného obrazu?

Nedokážu to takhle jednoznačně říct, co je těžší nebo lehčí. Osobně mám moc ráda, když mám méně slov. Na jedné straně je náročné vyjádřit emoce beze slov nebo s málo slovy, na druhé straně je ale pro mě větší možnost líp vnímat svoje herecké partnery a také se ponořit do sebe a své fantazie.

Vaše postava je bytostně spojená s přírodou. Dokážete si jen tak lehnout do trávy a koukat do mraků?

Samozřejmě. Moc ráda trávím čas v přírodě a také ráda ležím v trávě. Je to pro mě jeden z nejlepších způsobů, jak načerpat energii, vypnout hlavu a nadechnout se.

Wirbel je už pár dnů v kinech. Jaká práce vás čeká dál?

Kromě něj bych ráda pozvala diváky na film Zvíře, který režírovala Milada Těšitelová a který půjde do kin příští rok v létě anebo na podzim. Zároveň mám roztočený film s Györgyem Kristófem a taky s Rozálií Kohoutovou. Další projekty začnu v příštích dnech, o těch zatím nemůžu mluvit. Ale moc se na všechny z nich těším.

Výběr článků

Načítám