Článek
V minulosti jste prohlásil, že dělat si u filmu všechno sám je profesní sebevražda, protože člověk ztrácí nadhled. U letošního pokračování Bastardů jste důležité funkce, jako je kamera, střih nebo spoluautorství scénáře, svěřil svému dvacetiletému synovi Vojtěchovi. Pomohlo to?
Vojta dělal střih a hudbu, sám pro film rapoval, což je jeho velký koníček. S kamerou mu pomáhal Ondřej Póč.
Upřímně, té spolupráce jsem se bál. Se synem jsme si vzhledově i povahově velmi podobní a měl jsem strach, že se na natáčení budeme hádat, protože jsme každý z jiné generace a Vojta má na věci odlišné názory.
Nakonec to ale pro oba zafungovalo jako určitá terapie. Našemu vztahu to spíše prospělo, i když v takovém případě vždycky hrozí nebezpečí, že ze vztahu otce a syna úplně zmizí osobní rovina a stanou se z vás jen kolegové, kteří řeší trailery a plakáty.
Má Vojtěch filmové vzdělání, nebo je v tomto směru, stejně jako vy, samouk?
Je samouk. Vystudoval grafiku a IT.
Trailer filmu Bastardi: Gde Majer?Video: YouTube/Tomáš Magnusek
V novém dílu Bastardů hrají převážně romští neherci. Dříve jste se nechal slyšet, že k vyvolání agresivních reakcí používáte provokace a lži, například jste jedné paní namluvil, že o ní kolegyně řekla, že je špína. Použil jste stejné metody i tentokrát?
Nebylo to potřeba. Do hlavních rolí jsem obsadil své skutečné bývalé žáky. Nový příběh je poprvé vyloženě o nich, o tom, jak žijí. Moc nepřemýšlejí o zítřku, zabývají se hlavně dneškem, jak vydělají peníze a za co je utratí. Díky natáčení na sedmnáct dnů vypadli ze svého stereotypu, v němž dokola řeší práci a děti.
Nejtěžší byla spolupráce s Dominikem Haluškou, kterému se přezdívá Špek. Je přirozený, umí hrát, ale absolutně nemá disciplínu. Jednou se tak opil, že ráno nevstal z postele, i když na něj před domem tři hodiny čekal náš řidič.
Váš syn na premiéře v žertu zmínil, že štáb některá rána ani nevěděl, co se bude točit. Není takový přístup spíše projevem chaosu než záměrné improvizace?
Ne. Vojta tou poznámkou narážel pouze na Dominikovo chování. Měli jsme plán, ale nevěděli jsme, jestli se on coby představitel hlavní role vůbec dostaví na plac. Mnohdy jsme kvůli němu museli přeskládat natáčení. Normální herec s úctou ke své profesi by si to nikdy nedovolil, u neherců bohužel takové riziko existuje.
Vaše filmy mají u kritiky extrémně nízká hodnocení, ale na platformách, jako Netflix, jsou divácky velmi úspěšné. Čím si tento rozpor vysvětlujete?
Právě tím, že jsem filmařinu nevystudoval a všechny tvůrčí chyby jsem si odbyl nikoli před spolužáky, ale až v samotných snímcích. Byl jsem egoista a myslel jsem si, že zvládnu všechno sám, scénář, režii i ztvárnění hlavní role.
Filmoví kritici měli v mnoha ohledech pravdu. Dodnes recenze čtu a přemýšlím o nich. Co mi však vadí, je systém online databáze ČSFD.cz, kde filmy často hodnotí ti, kteří je ani nezhlédli, případně si zakládají falešné profily jen proto, aby nějakého tvůrce zhejtovali.