Festival dokumentů Ji.hlava vyhrál film o sirotkovi z Afghánistánu

Zahájil ho 23. října film o slavném českém choreografovi Jiřím Kyliánovi, který s ním natočila režisérka Olga Malířová Špátová. Snímek Návrat do neznámé země vstoupí 12. listopadu do českých kin.

Festival, který letos slavil svůj 30. ročník, nabídl během deseti dnů přes 350 filmů s projekcemi doprovázenými odbornými úvody a diskusemi s tvůrci. Na programu byly mimo jiné debaty a setkání v rámci platformy Inspirační fórum, která je několik let součástí festivalu.

Hlavní mezinárodní soutěž festivalu Opus bonum letos měla devět cen. Zvláštní uznání si v ní odnesl snímek Písně uvnitř nás, v němž tchajwanský dokumentarista Elvis A-Liang Lu prostřednictvím příběhu dvou bratrů nahlíží do zkušenosti společenského vyloučení a objevování vlastní genderové identity v prostředí, jež queer lidi raději ignoruje, než aby přijalo jejich odlišnost.

V kategorii Opus bonum se udílí i Cena za nejlepší film z visegrádského regionu. Tu dostal český tvůrce Filip Remunda za snímek Expozice láskou. Jeho hrdiny jsou otec a dcera, známý český fotograf aktů a erotických snímků Vlastimil Kula a jeho dcera, filmová střihačka Blanka Kulová.

Film není oslavným portrétem známé osoby, ale intimní konfrontací otce a dcery. V civilních rozhovorech se vracejí k rozvodu rodičů, bolestným vzpomínkám na dětství i pocitu opuštění. Zachycuje křehký proces sbližování dvou lidí, kteří se pokoušejí porozumět své společné minulosti.

V kategorii Česká radost, která je soutěžní přehlídkou nejnovějších českých dokumentárních filmů, porota udělila dvě hlavní ceny. Získali ji Martin Páv za snímek Zářit a Nikola Klinger s filmem nazvaným Land of Fire.

Celovečerní dokument Zářit nahlíží do soukromí lidí lapených v síti společenských očekávání a tlaku na dokonalost. Ptá se, zda se za jejich obsesí vlastním vzhledem nerýsuje hlubší krize identity a hledání odpovědi na otázku, zda v dnešním propojeném světě zůstává nějaký prostor pro to, aby člověk zůstal sám sebou.

Snímek Land of Fire diváky zavede do Britské Kolumbie, kde se lesní požáry staly trvalou součástí života. Tamní společnost poznamenává závislost na návykových látkách i násilí a všude zůstávají stopy nepřítomnosti: spálené lesy i silnice lemované plakáty pohřešovaných lidí. Nikola Klinger podle poroty natočil film o lidech, kteří čelí složitým výzvám, a přesto věří v lepší budoucnost.

V České radosti se udílelo osm cen. Tu za nejlepší kameru dostal Matěj Piňos za práci na snímku Hasit ohněm. S ním bodovala jeho autorka Markéta Ekrt Válková v kategorii Svědectví, kde získala zvláštní uznání pro nejlepší film o přírodě.

Dokument uvažuje o řízeném ohni jako o jednom ze zdánlivě paradoxních nástrojů k regeneraci krajiny po požárech v přírodě v době klimatické změny. Vědecké argumenty i pozitivní příklady ze zahraničí ale v dokumentu narážejí na skepsi tuzemských hasičů a politiků i zakořeněný strach a neznalost místního obyvatelstva.

Cenu za mimořádný přínos světovému dokumentárnímu filmu dostala v závěru festivalu americko-vietnamská filmařka Trinh T. Minh-ha, která tak doplnila českou dokumentaristku Helenu Třeštíkovou, oceněnou stejnou poctou na začátku festivalu.