Článek
„S Národním divadlem jej pojilo přes čtyřicet let spolupráce – podílel se na přibližně 25 inscenacích činohry, opery i baletu. Jeho cit pro prostor a atmosféru obohatil inscenace režisérů J. Pleskota, E. Schorma, A. Hajdy, M. Porubjaka, M. Dočekala, P. Zusky a mnoha dalších,“ uvedlo ND na své facebookové stránce.
Dušek zesnul v pondělí 1. prosince. Vedle divadla byl dlouholetým pedagogem DAMU a čerstvým laureátem Ceny Thálie za mimořádný přínos českému divadelnímu umění.
Jan Dušek (1942-2025)
- Scénografii studoval na pražské DAMU u prof. Františka Tröstera. Po absolutoriu (1967) odešel do Ostravy, kde působil nejdříve jako jevištní výtvarník ve Státním divadle, v letech 1968–1972 v Divadle Petra Bezruče. Později byl mimo stálé angažmá.
- Významná byla jeho činnost pedagogická – od roku 1983 vyučoval scénografii na pražské DAMU, v roce 1990 zastával funkci děkana DAMU, od roku 1992 byl vedoucím katedry scénografie (1994 byl jmenován profesorem). Pedagogicky působil na stážích ve Velké Británii, USA, Španělsku, Nizozemsku aj.
- Navrhl přes 500 výprav k divadelním inscenacím (často včetně kostýmů), a to ve většině českých i slovenských divadel. V zahraničí pracoval v divadlech v Baden-Badenu, Münsteru, Karlsruhe, Los Angeles, v divadlech v Polsku atd.
- Významná pro něho byla spolupráce s Divadlem Na zábradlí na inscenacích Pantomimy Ladislava Fialky (např. Knoflík, Noss) a na činoherních inscenacích Evalda Schorma (Malý Hamlet, Maraton).
- Byl výtvarníkem významných choreografií Pavla Šmoka (B. Smetana: Z mého života, A. Schönberg: Zjasněná noc, I. Zeljenka: Musica slovaca), Luboše Ogouna (L. Janáček: Concertino) a Jana Klára (K. Odstrčil: Toro). V Plzni byl autorem výprav tanečních inscenací Libora Vaculíka (P. Malásek: Edith-vrabčák z předměstí, G. Verdi/S. Onsoff: Dáma s kaméliemi, Macbeth).
- Pro inscenace všech tří souborů Národního divadla navrhl výpravu k asi 25 titulům. Jeho první prací pro Činohru ND byly v roce 1978 scénické i kostýmní návrhy k Hacksově hře Adam a Eva (rež. J. Pleskot).
- Svou tvorbu pravidelně vystavoval na Pražském Quadrienalle, podílel se na výstavě Kde domov můj v Praze U Hybernů (1990); získal I. Cenu na Trienale v Novém Sadu (1974), je nositelem Ceny Alfréda Radoka (1996). V listopadu 2025 obdržel Cenu Thálie za mimořádný přínos divadlu.
Zdroj: Národní divadlo