Herci divadla Minor se vydali do zoo. Připravují hru o dvou samečcích tučňáka, kteří odchovali mládě

Poselstvím připravované inscenace je informace, že existují různé rodiny starající se o děti. A každá z nich je stejně důležitá.

„Je přitom jedno, zda jde o příběh zvířecí nebo lidský. Vztahy a podoby rodin jsou rozmanité a je třeba tuto rozmanitost respektovat,“ shrnul hlavní myšlenku režisér Štěpán Gajdoš.

„Bude to hra o tučňácích v zoo. Konkrétně o dvou klucích, kteří si spolu postaví hnízdo a vysedí v něm opuštěné vejce. Z něho se vyklube mládě a oni ho vychovají,“ popsal děj režisér Gajdoš. Když ale poprvé tento příběh slyšel, šlo o událost ze zoo v New Yorku.

„Začali jsme to řešit a najednou jsme zjistili, že se stejná věc stala i u nás, ve Dvoře Králové,“ pokračoval režisér.

Chystaná inscenace bude kombinovat loutkové a činoherní herectví. Spolu s herci a herečkou v něm budou vystupovat loutky, zvané manekýny. Nejsou ovládané shora, ale loutkoherec je vede zezadu, často za pomoci držadel. V inscenaci však nebude vystupovat jen ústřední rodičovský pár, ale i další tučňáci různých druhů a velikostí.

„Největší budou mít asi sedmdesát centimetrů. Ale bude tu i množství menších figur až po úplně malé, které budou vytvářet tučňáčí kolonii,“ prozradila výtvarnice Anna Gumboldt.

Pozorovat tučňáky se do Dvora Králové vypravila už v předstihu. „Fascinuje mě jejich pohyb. Když chodí, vypadají nemotorně. Ale jak se dostanou do vody, plavou jako rakety,“ poznamenala Gumboldt.

Základní dějový příběh bude zasazený do běžného života v zoologické zahradě, kde se pravidelně koná komentované krmení tučňáků a při něm ošetřovatelé vyprávějí příběh tučňáčí rodinky. I to byl důvod, proč se herci vypravili do Dvora Králové. Chtěli se setkat se skutečnými ošetřovateli, zjistit, co přesně jejich práce obnáší. A spolu s herci do Safari parku přijela i psycholožka.

„Se Štěpánem Gajdošem jsme spolupracovali už dříve, například na inscenaci Poprvé, určené dospívajícím. Jsem za tu spolupráci ráda. Je důležitá ve chvíli, kdy dětské divadlo přináší nějaké zodpovědné téma,“ uvedla Marcela Poláčková, psycholožka a spoluautorka knihy Děti to chtějí vědět taky o sexuální a vztahové výchově.

Právě divadlo má podle ní velký potenciál podobná témata předávat.

A jaká je její role? Provází herce i celý tým procesem přípravy. Přitom se mimo jiné snaží, aby vše, co chtějí autoři malému publiku předat, bylo srozumitelné. A aby měli jistotu, že tato sdělení nelze interpretovat jiným způsobem.

„Stává se, že konkrétní větu člověk pochopí jinak, než mluvčí zamýšlí. I dobře míněná slova mohou zranit. Například když lidé v reakci na něčí coming out řeknou: ‚Máme tě rádi i tak.‘ S dobrou vírou se snaží vyjádřit podporu, ale to ‚i tak‘ lze chápat jako něco, přes co se musím přenést,“ uvedla příklad psycholožka.

Premiéra inscenace Tučňáci podle skutečné události se plánuje na 20. září na Malé scéně divadla Minor. Druhá premiéra se uskuteční přímo ve dvorské zoologické zahradě.