Článek
Letos čtyřiatřicetiletý spisovatel a fotograf, vystudovaný fyzik se zkušeností učitele a novináře, se v Bělomorce soustředil víc na srozumitelně sklenutý příběh než na obrazné a metaforické šifry.
Bělomorka se vyhýbá stylizaci, je nekašírovaná, podtržená autentickým prožitkem autora: otvíráme deník psaný tulákem bez peněz, s odrbanými šaty, načichlými kouřem ruských cigár a s flaškou vodky nebo alespoň piva v kapse. Listujeme životem, obracíme stránky ohmatané láskou a přátelstvím - pojmy, které se tu najednou vyjevují ve svých prvotních významech, oproštěné od karikujících nánosů. Začítáme se do sugestivního vyznání melancholika se širokou slovanskou duší a slabostí pro patos. Protože patos, jak autor říká, "vychází z vědomí toho, že život je třeba brát vážně", zatímco "dneska je tendence místo žití spíš užívat".
Igor Malijevský je smutným, často sebeironizujícím staromilcem. Ale nenaříká nad novou dobou, ani nementoruje - ignoruje ten hlučný a spektakulární střed hypermoderního světa a obrací se k tichému a nevyčerpatelnému kouzlu okraje města a rubu všedního dne. Podobně jako jeho tvůrčí typus ukazuje záda v současné české poezii stále tolik oblíbeným anglosaským nebo frankofonním vzorům - a obrací se na východ. Pro jedno i druhé je Bělomorku dobré číst.
Igor Malijevský: Bělomorka
Fotografie autor. Protis, 132 strany, cena 147 Kč
(Autor recenze je kritik a publicista, redaktor Českého rozhlasu 3 - Vltava.)