Článek
„Starosta požádal o dotaci, která byla účelová. Objekt měl sloužit sociálním účelům, a to se nestalo. Stejně tak jeho vybavení a vozidlo, které v rámci tohoto dotačního titulu bylo pořízeno. Stvrzoval ale opak, byť věděl, že tomu tak není. To s cílem, aby obec dotaci nemusela vracet. Svědecky to bylo jednoznačně prokázáno. O vině obžalovaného tedy není pochyb,“ vysvětlila soudkyně Magda Mihulová.
Trest pod spodní hranicí zákonné sazby, která činí pět až deset roků, vrchní soud podle ní uložil hlavně z důvodu dlouhé doby řízení před soudem. „Obžalovaný na tom nenesl žádnou vinu. Navíc trestná činnost se stala už před deseti lety. Vedl také řádný život. Proto mírnější trest,“ konstatovala Mihulová.
„Odcházím zklamaný. Rozhodnutí soudu samozřejmě akceptuji, ale nemohu se s ním ztotožnit. Cítím se být nevinný. Nic jsem neukradl, nezpronevěřil. Z mého pohledu nikomu nevznikla finanční újma. Všechny prostředky se vrátily státu i Evropské unii. Obec má za deset milionů opravenou budovu, kterou v tuto chvíli využívá spousta lidí,“ řekl novinářům k verdiktu Hannig.
Leoš Hannig u olomouckého vrchního soudu.
Rozsudek pak označil za velký políček starostům a starostkám, kteří se chtějí pustit do nějakých projektů, co mohou skončit neúspěchem. „Abych za to nesl takovou cenu, je pro mě nepochopitelné,“ prohlásil.
Ve funkci starosty, kterou vykonává už dvaadvacátý rok, zřejmě podle vlastních slov skončí. „Budu to zvažovat a je to pravděpodobné,“ připustil Hannig.
Obžalobě čelil už od roku 2019. Od té doby olomoucký krajský soud rozhodl třikrát. Před posledním trestem například udělil starostovi pokutu 15 tisíc korun a ve většině bodů obžaloby ho viny zprostil. Vrchní soud na základě odvolání žalobce ale věc opakovaně vracel. V odůvodnění mimo jiné naznačil, že případ může být předán jinému senátu. Hrozilo tak, že jednání začne opět od samého začátku.
Po rekonstrukci jedna z nejvýstavnějších budov
V kauze jde o využití dotace, s jejíž pomocí obec financovala rekonstrukci Latzelovy vily. Ta je po obnově jednou z nejvýstavnějších budov ve Vápenné. Obec nicméně nedokázala dodržet podmínky dotace a zajistit v budově požadované působení sociální služby.
Problém vznikl v souvislosti se dvěma propojenými dotačními projekty. V rámci prvního, investičního, se měla vila za deset milionů korun rekonstruovat a stát se centrem sociálních služeb. Druhý projekt ji zase měl oživit ve prospěch sociálně vyloučených lidí.
Sociální služby však pracovníci neziskové organizace neposkytovali v opravené vile, ale v jiné době a jinde. Z toho, kdo za to může, se navzájem obviňovaly vedení obce a nezisková organizace, která se sociálně vyloučenými pracovala.
Obec desetimilionovou dotaci na opravu objektu nakonec musela vrátit, přestože byla rekonstrukce dokončena a budova byla v roce 2015 zkolaudována.
Vila teď slouží různým potřebám obyvatel Vápenné. Scházejí se tam například senioři, fungují dětské kroužky, konají se tam zasedání zastupitelstva a lidé tam slaví i jubilea. Část objektu byla po určitou dobu využita i pro děti z mateřské školy, kterou obec rekonstruovala.
Starosta přiznal tunelování obce, soud mu odpustil
