Ústavní soud dal šanci na odškodné muži, kterého napadl policista

K incidentu došlo v září 2016, kdy muže zastavila policejní hlídka. Při kontrole dokladů ho jeden z policistů fyzicky napadl, pak muže hlídka odvezla na služebnu, kde byl několik hodin neoprávněně zadržován. Jeden z policistů byl za toto jednání v červnu 2020 odsouzen s tím, že se dopustil zneužití pravomoci úřední osoby.

Přestože se muž k trestnímu řízení připojil jako poškozený, trestní soud ho odkázal na civilní žalobu s odůvodněním, že za vzniklou újmu odpovídá stát. Muž se proto obrátil na ministerstvo vnitra, které nereagovalo, proto podal žalobu. V civilním řízení pak ministerstvo vzneslo námitku promlčení s tím, že šestiměsíční promlčecí lhůta začala běžet v den policejního zákroku, a justice mu dala za pravdu.

Muž se poté obrátil se stížností na Ústavní soud, když námitku promlčení ze strany státu označil za rozpornou s dobrými mravy. Senát se soudcem zpravodajem Janem Wintrem jeho argumentaci přisvědčil a případ vrátil na samotný začátek.

„Poškozený se dostal do svízelné situace. Svůj nárok na náhradu újmy uplatnil a čekal na výsledek dlouhého trestního řízení, aby zjistil, že mu během čekání uplynula krátká lhůta k uplatnění nároku. I přesto, že svou újmu prokazatelně tvrdil, nikdo ho neupozornil, že ji má tvrdit před jinými státními orgány,“ popsal Wintr.

„Posouzení, zda za újmu odpovídá stát, nebo obžalovaný, a na koho se má tedy obrátit, navíc není z pohledu práva jednoduché. Ochrana obětí trestných činů úředních osob tak může být v důsledku právní úpravy výrazně slabší než ochrana obětí jiných trestných činů, což je ústavně značně problematické,“ upozornil.

Soudci připomenuli, že muž se s nárokem přihlásil již třetí den po protiprávním policejním zákroku, přičemž nebyl nijak poučen o možnosti jeho uplatnění vůči státu. „Teprve trestní soudy ve svých rozhodnutích vyslovily, že odpovědnost za způsobenou újmu nese stát,“ zdůraznil Wintr.