Článek
„Oznámení o vzdání se funkce uvedeného soudce jsme obdrželi v březnu letošního roku,“ potvrdil Novinkám Filip Platoš z Kanceláře prezidenta republiky s tím, že důvody odchodu v rezignačním dopise neuvedl.
Podle zákona mohl Polák soudit ještě pět let. V minulosti také vyučoval trestní právo na Západočeské univerzitě v Plzni.
Kajínek byl po odpykání 23 let podmíněně propuštěn na svobodu na základě milosti, kterou mu v roce 2017 udělil tehdejší prezident republiky Miloš Zeman kvůli pochybnostem o jeho vině. Polák tehdy v reakci na Zemanův krok uvedl, že respektuje ústavní právo hlavy státu, ale že si za svým rozhodnutím stojí. Poukázal především na navazující rozsudky nadřízených soudů, které verdikt bez výhrad potvrdily.
Ještě jedno doživotí
Kajínkův případ ale nebyl jediným, ve kterém senát plzeňského krajského soudu v čele s Polákem uložil doživotí. V roce 1994 tam poslal tehdy dvacetiletou Miroslavu Michekovou za vraždu své čtyřtýdenní dcerky. Vrchní soud v Praze ale nakonec trest změnil na 13,5 roku. Přispěl k tomu především zásadní obrat v názorech znalců. Ti původně jako motiv činu uvedli uspokojení ze zabíjení a obžalovanou přirovnali k masové vražedkyni Olze Hepnarové, která usmrtila osm osob ze msty k lidem. Po jejím opětovném zkoumání v rámci rozhodnutí odvolacích soudů svoje závěry ale korigovali s tím, že dítě usmrtila jen z pomsty své matce. Její nápravu pak označili za reálnou.
