Článek
Vazbu musí soud projednávat každé tři měsíce. Naposledy v polovině dubna Městský soud v Brně a následně po stížnosti brněnský krajský soud v květnu rozhodly o ponechání Jiřikovského ve vazbě. Rozhodnutí Ústavního soudu se vztahuje k dřívějším rozhodnutím. Stížnost směřovala na březnové rozhodnutí městského soudu a dubnové rozhodnutí krajského soudu, a právě to z dubna zrušil.
„Při rozhodování o stěžovatelově žádosti o propuštění z vazby existovalo podrobné vyjádření státní zástupkyně, se kterým stěžovatel nikdy nebyl v úplnosti seznámen. Ačkoliv na tuto skutečnost upozorňoval, jeho námitky byly ignorovány. Takto vedené řízení podle názoru Ústavního soudu nedostálo ústavním požadavkům práva na soudní ochranu,“ objasnila mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi. Upozornila však na to, že Ústavní soud nerozhodoval o tom, zda vazba stěžovatele byla, či nebyla důvodná.
Součástí zaručeného práva na soudní ochranu je i zásada kontradiktornosti řízení, tedy že účastníci musí být seznámeni s každým stanoviskem a musí mít možnost se k nim vyjádřit. To ale Jiřikovský neměl. Proto první senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem stížnosti zčásti vyhověl a rozhodnutí krajského soudu zrušil. Ve zbytku programátorovu stížnost odmítl pro nepřípustnost.
„Vítáme dnešní nález Ústavního soudu a s napětím vyčkáváme rozhodnutí IV. senátu, který před několika týdny obdržel stížnost týkající se posledního vazebního kola. To se neslo ve stejném duchu pochybení, na něž dnešní nález upozornil. Městský soud rozhodoval bez spisu a obhajobě nebyly předem zpřístupněny dokumenty, z nichž návrh na pokračování vazby vycházel,“ sdělil Novinkám advokát Jiřikovského Martin Kotrbáček.
„Jsme přesvědčeni, že vazba v tomto případě slouží nikoli svému zákonnému účelu, nýbrž jako prostředek nátlaku. Jak jinak si vysvětlit, že policie se snaží ukončit vyšetřování v rekordním čase. Zjevně proto, aby můj klient nemohl být 14. srpna propuštěn na svobodu?“ uvedl Kotrbáček.
Jiřikovský loni daroval státu bitcoiny, které tehdy měly hodnotu jedné miliardy korun. Kvůli podezření, že pocházely z nelegální činnosti, se však případem začala zabývat policie. Jiřikovský totiž od roku 2013 provozoval na darknetu nelegální tržiště Sheep Marketplace, na němž se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalšími zakázanými komoditami. Vazby měl i na další nelegální tržiště Nucleus market, ale neprokázalo se, že ho přímo provozoval.
Soud Jiřikovského v roce 2017 v souvislosti s tržištěm Sheep Marketplace poslal do vězení za zpronevěru, obchodování s drogami a nedovolené ozbrojování. Kromě toho měl zpronevěřit bitcoiny z tržiště, které tam vložili obchodníci s drogami a dalšími komoditami.
Muž se později dostal z vězení za dobré chování a domáhal se navrácení zabavené elektroniky. Jeho advokát Kárim Titz oslovil ministra Blažka s nabídkou darování 30 procent bitcoinů. Podle oficiální verze byla peněženka s bitcoiny otevřena za přítomnosti notáře a Blažkova ekonomického náměstka Radomíra Daňhela. Právě Blažka, Titze a Daňhela obvinili detektivové letos v květnu z legalizace výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby. Blažek, Daňhel i Titz jsou stíháni na svobodě, hrozí jim pět až 12 let vězení.
