Článek
„O vině obžalované jsme neměli žádné pochybnosti. Pouze jsme pozměnili původně uložený trest okresním soudem,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Simona Kuboušková.
Podle spisu vydala Punčochářová před šesti lety v rozporu se stavebním zákonem několik rozhodnutí ve snaze legalizovat načerno budovanou obří lesní cestu, která byla klíčová pro propojení soukromých skiareálů Klínovec a Neklid v Krušných horách.
Se stavbou cesty začaly Lesy Jáchymov v roce 2018, kdy její bývalý jednatel Robert Marschner nechal bez patřičných povolení mezi oběma skiareály vykácet dva a půl kilometru dlouhý pás lesa v šířce až 27 metrů. Za přečin poškození a ohrožení životního prostředí mu loni v září uložil Krajský soud v Plzni peněžitou sankci 100 tisíc korun. Za stejný prohřešek pak soud potrestal ještě Lesy Jáchymov jako právnickou osobu částkou půl milionu korun.
Ve svém verdiktu soud poukázal na to, že se jednalo o úmyslné obcházení zákona, protože legální způsob, jak propojit lyžařské areály, tehdy nebyl. „Obžalovaní se zcela evidentně spoléhali na to, že když vykácí bez jakéhokoliv legálního povolení les, tak se to vyřeší pokutou a příslušným orgánům pak nezbyde nic jiného, než vydat kladné stanovisko k legalizaci nejširší lesní cesty v České republice,“ konstatoval Krajský soud v Plzni.
Nebyla příslušná rozhodovat
A právě Punčochářová se snažila stavbu později legalizovat několika nezákonnými rozhodnutími, například vydáním kolaudačního souhlasu, aniž by bylo vydáno stavební povolení. „Toto pochybení by bylo těžko obhajitelné i při pouhé laické znalosti stavebního řízení, natož v případě osoby, která vykonává funkci vedoucí stavebního úřadu,“ konstatovala karlovarská soudkyně Ivana Koprnická.
Upozornila také na to, že stavební úřad v Jáchymově nebyl vůbec místně příslušným vydávat v předmětné stavbě jakákoliv rozhodnutí. Tím byl podle soudu Městský úřad v Ostrově nad Ohří. „Obžalovaná v rámci svého jednání překročila pravomoc, když jednala v rozporu se stavebním zákonem. Množství pochybení, jejich podstata a vzájemné provázání směřovalo k jedinému cíli, a to legalizaci předmětné stavby,“ dodala Koprnická.

