Článek
Zbývající čtyři aktéři kauzy, z nichž tři byli souzeni jako mladiství, byli krajským soudem poté, co tam všichni prohlásili vinu, pravomocně odsouzeni k podmíněným trestům v rozmezí od osmnácti měsíců do tří let s různou zkušební dobou.
Incident se odehrál po skončení pietního pochodu za mladého Roma, který zemřel po potyčce s jiným Ukrajincem. Oběma útočníkům hrozilo za pokus těžkého ublížení na zdraví, výtržnictví a poškozování cizí věci až 12 let vězení. Hartmann se u vrchního soudu domáhal zproštění obžaloby, případně mírnějšího trestu. Chtěl prý jen bránit kamaráda a ke rvačce se přidal až později.
Státní zástupce pro něj naopak žádal přísnější trest. Stejně tak pro Dvořáka, který u krajského soudu prohlásil vinu, a ten to přijal. „Byl hlavním aktérem útoku. Vyprovokoval ho a počínal si při něm nejaktivněji. U obou jsou tresty vyměřené krajským soudem nepřiměřeně mírné,“ uvedl žalobce.
Neuspěl však, zatímco Hartmann částečně ano. „V jeho případě jsme mírně upravili právní kvalifikaci. Výtržnictví se podle krajského soudu dopustil opakovaně, ale tak to nebylo. Druhý delikt tohoto druhu spáchal až po útoku, který nyní řešíme. V našem případě bylo tedy výtržnictví v jeho počínání poprvé, což jsme museli v trestu zohlednit. Totéž jsme udělali ve vztahu k tomu, jak se k útoku připletl a také k jeho roli v něm, která nebyla zdaleka tak významná jako Dvořákova,“ vysvětil předseda senátu Vrchního soudu v Olomouci Jiří Zouhar.
U Dvořáka se vrchní soud ztotožnil s krajským soudem, když podmínku s nejdelší možnou zkušební dobou považoval za dostačující. „Stal se otcem rodiny, má povinnosti k synovi, měl by dospět a chovat se jinak. Dali jsme mu proto zřejmě poslední šanci. Záležet bude na něm, jak s ní naloží. Život má ve svých rukou,“ uvedl Zouhar.