Článek
Za těžké ublížení na zdraví a zneužití pravomoci úřední osoby odešel ve čtvrtek Karfiol od sokolovského okresního soudu s tříletou podmínkou. Proti rozsudku se ještě v jednací síni odvolal. Verdikt tak bude přezkoumávat Krajský soud v Plzni.
K útoku došlo během šťáry na cele u odsouzeného Mariuse Chudého (54) poté, co mu vězeňský lékař zjistil v moči stopy po zakázaných opiátech.
„Obžalovaný jej nejprve udeřil dvakrát pěstí do levého oka a poté nejméně čtyřikrát pod žebra. Tím mu způsobil zlomeninu tří žeber a poranění sleziny, což si vyžádalo ještě týž den urgentní operaci, při které mu museli lékaři slezinu odstranit,“ popsal incident předseda senátu Emil Pešina.
Trestanec před soudem potvrdil, že od dozorce dostal několik ran pěstí. „Řekl, že to ze mě vymlátí, jak jsem se k drogám dostal,“ uvedl Chudý.
Soud o vině obžalovaného pochybnosti neměl. Klíčové pro něj bylo svědectví samotného poškozeného. „Jsme si vědomi jeho trestní minulosti, která u něj může snižovat obecnou věrohodnost. Na druhou stranu i svědek obecně nevěrohodný může podat pravdivou výpověď. Senát měl možnost poškozeného pozorovat v průběhu jeho projevu před soudem. Událost popisoval spontánně a přesvědčivě,“ vysvětlil Pešina.
Verzi Chudého potvrzují i další důkazy, zejména pak znalecký posudek na mechanismus jeho poranění.
Soud se nedal zviklat ani svědectvím dalších dozorců, kteří se prohlídky na cele rovněž účastnili a tvrdili, že tam k žádnému excesu nedošlo.
„Jejich výpovědi jsou tendenční, poskytující alibi nejenom obžalovanému, ale i jim samotným. Pokud by totiž přiznali, že byli svědky napadení poškozeného, proti takovému jednání obžalovaného nezasáhli a nezabránili mu, stali by se prakticky spolupachateli se všemi důsledky s tím spojenými, ať se jedná o případné trestní stíhání, či kázeňské řízení,“ zdůraznil Pešina.
Podle něj byli svědci okolnostmi nuceni tvrdit, že prohlídka cely proběhla standardně. „Jinak by se sami mohli dostat do potíží a utopit nejen obžalovaného, ale i sebe,“ podotkl soudce.
Postačí podmínka
Sám Karfiol, který se několik let věnoval závodnímu vzpírání, od počátku jakýkoliv fyzický kontakt s vězněm odmítal.
„Vzhledem k výrazné silové převaze a s ohledem na značnou intenzitu úderů si musel být vědom toho, že může poškozeného vážně zranit. Svým jednáním porušil jednak základní listinu práv a svobod, ale také zákon o vězeňské službě, kdy je povinen respektovat práva odsouzených a zabraňovat krutému či nedůstojnému zacházení s nimi,“ konstatoval předseda senátu.
Podle soudu postačuje ještě uložení trestu, který není spojený s jeho přímým výkonem. „Zohlednili jsme dosavadní bezúhonnost obžalovaného a také to, že od spáchání trestné činnosti uplynula už delší doba,“ uzavřel Pešina.


