Článek
AVE CZ podle státního zástupce Zdeňka Matuly porušovala zákon na skládkách v Mšeně, Hořovicích, Benátkách nad Jizerou a Čáslavi. Společnost podle Matuly mezi roky 2016 a 2020 zakrývala původ vzniku odpadu a až 94 procent odpadu vykazovala jako materiál na stavbu skládky, který je od poplatku osvobozen. A to i v případě kovových a plastových sudů, z nichž unikaly kapaliny a v jednom případě došlo i k výbuchu.
„Za přijetí odpadu vybírala pouze vlastní odměnu, ale zákonný poplatek nevybírala,“ uvedl žalobce. Firma tak podle něj činila i přesto, že byla opakovaně upozorňována na povinnost vybírání poplatku za odpad. AVE CZ si tím podle obžaloby zajistila významnou konkurenční výhodu, protože byla levnější než ostatní firmy. Žalobce požaduje pro firmu více než miliardový trest.
Firma jakoukoliv vinu odmítla. „Obžalovaná se necítí být vinna spácháním skutku popsaného v obžalobě,“ prohlásil právní zástupce firmy Lukáš Duffek. Průběh událostí popsaných ve spise podle něj neodpovídá skutečnosti a jednání firmy nenaplňuje znaky žádného trestného činu.
Podle NCOZ škoda až 3,7 miliardy
„Obžaloba od první do poslední věty neodpovídá realitě ani důkazům,“ dodal Duffek. AVE CZ podle něj nikoho neuvedla v omyl ani žádný poplatek nekrátila. „Obžalovaná po celou dobu jednala v přesvědčení o správnosti svého jednání,“ podotkl advokát, podle kterého je celý spor o výkladu odpadové legislativy. Duffek také podotkl, že nevybíráním poplatku se firma nijak neobohatila.
„Obviňovat AVE CZ z trestného činu je nesmysl,“ prohlásil u soudu zmocněnec firmy Miloš Jiřík. Podle něj nakládání s odpady není jen nějaké sypání odpadu na hromadu, ale jde o sofistikovanou průmyslovou činnost, která se neděje náhodně nebo živelně, ale je pečlivě kontrolovaná a regulovaná. AVE CZ podle Jiříka každý rok obcím podávala hlášení o nakládání s odpadem.
Firma podle obžaloby způsobila škodu ve výši zhruba 940 milionů korun. Podle vyšetřovatelů Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) se ale újma vyšplhala až na 3,7 miliardy korun. Státní fond životního prostředí, coby příjemce poplatku za nebezpečný odpad, se tak k řízení připojil s nárokem na 2,1 miliardy. Zbylých 1,6 miliardy z pozice poškozených požadují po firmě Benátky nad Jizerou, Hořovice, Mšeno a Čáslav.
