Článek
Obhajoba se v odvolání snažila soud přesvědčit, že jediným cílem jednání Vaňkových bylo pomoci poškozeným, kteří se navíc odsouzeným ozývali sami (na základě inzerátu).
Se smlouvou prý měli dost času se seznámit stejně jako s výší provize.
„Pomáhal jim tím způsobem, že vymyslel naprosto nesmyslnou záležitost. Svým klientům to prezentoval naprosto jinak,“ konstatovala ale soudkyně Kateřina Jonáková.
„Nabízel oddlužení, užíval termíny, které znamenají něco jiného, než co si pod tím patrně představoval. A tím uváděl poškozené v omyl,” dodala Jonáková s tím, že Vaňkova matka v případu figurovala v podstatě jako bílý kůň.
Matka se synem měli připravit stovky lidí o miliony. Chtěli jsme jim pomoct, hájí se
Obhajoba a nezvykle i státní zástupce soudu v odvolání navrhovali snížit uložené tresty, které jim přišly nepřiměřeně přísné. Soud je nakonec zrušil a nově je vyměřil v první třetině trestní sazby, která je v tomto případě dva až osm let.
Odvolací senát při snižování trestů přihlédl k době, která od spáchání činu uplynula, a také k loňské změně trestního zákoníku, která zvýšila hranice škody pro trestní stíhání.
Vaňkovi mezi lety 2009 a 2014 nabízeli, ať už formou inzerce v denících Blesk a Aha, nebo rozesíláním letáčků, konsolidaci půjček a finanční poradenství.
Klientům pak na základě jejich pohledávek poslali mandátní smlouvy, smlouvy o spolupráci či plné moci k podepsání. Chtěli tak prý klientům pomoci ve sjednocení pohledávek v jednu splátku.
„Chtěl jsem docílit toho, aby lidé spláceli v menších částkách, pravidelně, všem věřitelům,“ uvedl loni u krajského soudu Vaněk, který s nápadem přišel.
Za podvod na pěti stovkách lidí poslal soud muže na 6 let do vězení
Vaňkův nápad spočíval v tom, že za menší měsíční provizi (asi 600 až 700 korun) bude za dlužníky řešit jejich měsíční splátky.
Klient tak poslal Vaňkovým určitou částku, ze které si obžalovaní strhli provizi a zbytek rozdělili mezi klientovy věřitele. „Bylo lepší zaplatit aspoň sto korun než neposlat vůbec nic,“ vysvětlil Vaněk.
Věřitelům Vaňkovi rozeslali plné moci od klientů. Klientům už ale následně neřekli, že v jejich věci nejednají nebo že věřitelé plné moci neakceptovali.
Většinu z peněz přijatých od klientů si podle spisu ponechali. Celkem šlo o 469 případů s celkovou škodou 3 406 828 korun.