Článek
Ministerstvo vnitra vycházelo při svém rozhodování z utajovaných informací, z nichž plynulo, že kvůli dřívějším vazbám na radikály by Libanonec mohl ohrozit bezpečnost státu. Muž se proti tomu bránil žalobou, ale neuspěl.
„Ačkoliv se skutečnosti, ze kterých správní orgány dovodily bezpečnostní riziko, kontakty na radikální islamistická hnutí, odehrály v minulosti, mají přesah do současnosti,“ rozhodly soudy.
Muž se proto obrátil na Ústavní soud, aby znovu posoudil závažnost utajovaných informací, neboť v podobných případech se žadatelé o pobyt nedozvědí, co přesně na ně bezpečností složky mají.
Jsem jen kulturní muslim, tvrdil
Ve stížnosti Libanonec upozorňoval, že v Česku žije už bezmála dvacet let a nemá žádný škraloup. K tomu přidal, že je vyloučeno, aby udržoval a rozvíjel vztahy s radikály.
„Provozuje vlastní obchod s oblečením západního stylu, včetně dámského oblečení, které není slučitelné s radikální muslimskou vírou. Stěžovatel mluví velmi dobře česky, má české přátele a v minulosti měl dlouhodobý vztah s Češkou. Není věřící, je pouze kulturním muslimem, dříve pil příležitostně i alkohol,“ stálo ve stížnosti.
Stěžoval si také, že bez povolení k pobytu se za ním nemůže přistěhovat jeho manželka. Sám navíc trpí roztroušenou sklerózou a v Libanonu by se nemohl adekvátně léčit. „Je tam špatná socioekonomická situace vlivem invaze izraelské armády, mé rodné město bylo ostřelováním silně poničeno,“ dodal s tím, že proto už požádal i o azyl.
Dodal, že o žádných vazbách na radikály neví a že nevědomé chování nemůže vést k závěru o tom, že by mohl ohrozit bezpečnost státu. „Bezúhonnost paradoxně soud vyložil v jeho neprospěch tak, že na svou nebezpečnost nechtěl upozornit,“ dodal.
Ústavní soud: Reálné riziko
Senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou si prostudoval utajované informace a dospěl k závěru, že zjištění úřadů o tom, že mužův pobyt může ohrozit bezpečnost státu, je správné. Soud pak verdikt v těchto dnech zveřejnil ve své databázi.
„Utajované informace popisují v dostatečně konkrétní podobě chování a jednání stěžovatele. Obsahují konkrétní fakta, včetně místních a časových údajů, zdroje informací a způsob jejich zjištění a ověření. Ačkoliv jde o jednání stěžovatele, které se odehrálo v minulosti, je z něj možné dovodit reálná rizika i do budoucnosti,“ uvedla Zemanová.
Podle soudu ani mužova bezúhonnost a sociální vazby nepřevážily nad závažností rizika. Ani mužovo onemocnění pak soudce neobměkčilo. „Léčba roztroušené sklerózy je v zemi původu stěžovatele možná, byť třeba za ztížených podmínek. Stěžovatel nepředložil žádný důkaz, ze kterého by plynul opak,“ dodali soudci.
Vzhledem k tomu, že muž podal žádost o azyl, nemusí tak Česko zatím opustit.
