Článek
Motiv? Chybějící adrenalin a touha po dobrodružství. Samosoudkyně Iveta Zítková v rozsudku řekla, že se dvojice dopustila neomluvitelného vandalismu, ale upustila od potrestání mimo jiné s ohledem na to, že šlo o ojedinělý exces jinak bezproblémových dětí a škodu jejich rodiče zaplatili.
Tehdejší žáci deváté třídy vlezli do budovy školy oknem v noci ze 14. na 15. března. Nejprve roztrhali vystavené výkresy spolužáků na chodbách, pak začali ničit nástěnky a čmárat na nábytek sprosté symboly.
Ničili několik hodin
Řádění pokračovalo stříkáním černé tuše po stěnách a po podlaze. Lámali kytky a do květináčů lili žíravinu a sypali sůl. Nakonec v umývárnách a záchodech ucpali papírovými utěrkami odpady v umyvadlech a pisoárech a pustili vodu. Ta přetekla a protekla přes stropy do dalších poschodí budovy. Zatopila učebny, šatny, chodby i školní bufet.
„Věc byla složitá pro mě jako soudce, ale i rodiče a učitele hlavně v tom, pochopit motiv jednání a rozhodnout, jakým způsobem dát těmto dětem srozumitelně najevo, že mnohonásobně překročily mez, kterou je možné akceptovat jako dětskou vylomeninu,“ uvedla soudkyně. Podle ní se oba provinilci dostali do jakéhosi rauše a ničili, co jim přišlo pod ruku.
„Už ale jsou natolik staří, aby si uvědomili, že když nechají celou noc puštěnou vodu a zacpou odtok, tak dojde k velké škodě. Voda tekla nepřetržitě osm hodin,“ konstatovala Zítková.
Toužili po dobrodružství
Výtečníci podle svých slov toužili po dobrodružství. „Získali pocit moci, že mají celou školu pro sebe. Řádili tam několik hodin,“ upozornila soudkyně. Dlouho prý zvažovala, jak s takovými dětmi naložit.
„Jsou na začátku nějakého rozvoje, je jim 15 let a dál studují. Bylo třeba vydat takové rozhodnutí, které by jim nebránilo se dále připravovat na své budoucí povolání. Na druhou stranu ale, aby je poučilo, že překonaly únosnou mez akceptovatelné dětské nerozvážnosti,“ přemítala soudkyně.
Podle ní přicházelo v úvahu zastavit od stolu trestní stíhání obou viníků a stanovit jim zkušební dobu.
Chtěla je u soudu
„Já jsem ale považovala za nezbytné a hlavně výchovné provést hlavní líčení, přivést ty děti k soudu, ukázat jim, že je to závažné, protože už tady všichni sedíme v talárech. Oba zatím neklopýtli, byli řádnými školáky, nebyly s nimi problémy,“ vysvětlila Zítková.
Po odhalení to oba školáci schytávali ze všech stran. „Mám za to, že martyrium, kterým si po té události prošli, je dostatečné k zajištění jejich nápravy, aby se v budoucnu podobného jednání vyvarovali. Trestání a vychovávání šlo po linii školy i rodičů. Navíc pro ně ještě platilo omezení v rámci probačního opatření. Takže další trest by byl nadbytečný,“ pokračovala Zítková.
Ani spolužáky svým adrenalinovým kouskem dvojice nijak neoslnila. „Za žádné hrdiny je nepovažovali. Nepoklepávali je oslavně po ramenou, spíš jim dávali najevo, že si o nich myslí, že jsou hloupí,“ uzavřela soudkyně.
Rozsudek je pravomocný, státní zástupce i obhájci obou dětí se vzdali práva na odvolání.