Choval se ke mně jako k princezně, líčila žena ze Šumperska vztah s druhem, kterého málem zabila

S poškozeným se znala od školky. Po smrti otce a poté, co se rozešla ve zlém s matkou, se k němu nastěhovala. Bydleli spolu asi devět měsíců.

„Náš vztah byl skvělý, plný lásky, byla jsem šťastná. Choval se ke mně jako k princezně, byl upřímný, věrný. Hned jsem věděla, že je to ten pravý, že s ním chci strávit zbytek života,“ tvrdila u soudu.

Prý se téměř nehádali, pořídili si nové bydlení, budovali ho, měli spoustu plánů. „Naše soužití narušovalo jen pár věcí, moje žárlivost a hlavně má závislost na alkoholu. Nechápu, proč jsem pila. Náš vztah byl opravdu báječný. Závislost jsem si bohužel neuvědomovala až do dne, kdy se to všechno stalo,“ vykládala Chovanečková.

Druha se podle obžaloby rozhodla zavraždit loni 29. července krátce po třetí hodině ranní v jí užívaném bytě v Mohelnici na Šumpersku. Po předchozím požití alkoholických nápojů, v době, kdy poškozený šel spát, přešla do ložnice, kde bylo v tu chvíli zhasnuto.

„Přistoupila k posteli, kde muž ležel, a poté co po jejím příchodu vstal, jej napadla nožem, přičemž mu stihla zasadit jen jednu ránu do oblasti hrudníku, neboť napadený se bezprostředně po započetí útoku začal bránit levou rukou nataženou před sebe. Podařilo se mu vstát, utéct z bytu a přivolat si lékařskou pomoc,“ uvedl žalobce.

Útočnice muži způsobila bodnořeznou ránu do přední stěny hrudní vlevo, délka bodného kanálu ve stěně hrudní činila 5,28 cm, měl také řeznou ránu na hřbetu levé ruky o celkové délce 12,8 cm a dvě povrchní kožní oděrky na pravé ruce.

Poškozený byl převezen k ošetření s nutnou hospitalizací do Fakultní nemocnice Olomouc, omezen byl v důsledku zranění v obvyklém způsobu života nejméně 12 týdnů.

„Obžalovaná s ohledem na mechanismus útoku vedený bodnořezným nástrojem mu mohla způsobit závažnější, až život ohrožující poranění, zejména vniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny, což během krátké doby mohlo vést k dechové tísni, zatížení oběhového systému a bez včasné lékařské pomoci ke smrti poškozeného,“ podotkl žalobce.

„Den předtím jsme měli volno a malovali byt. Respektive já pila, on maloval. Pak jsme šli ven, chtěli jsme se vrátit do starého bytu a od té doby už si na nic nevzpomínám. Vím jen, že proběhla nějaká komunikace s policií, že jsem měla ruce od krve a vybavuje se mi i situace, jak jsem odhazovala nůž do dřezu. Nechtěla jsem mu však vzít život, je mi to opravdu líto. Nejsem násilník. Chtěla jsem si ho vzít, mít s ním rodinu,“ opakovala několikrát se slzami v očích u soudu obžalovaná.

Druh, který u soudu vypovídal jako svědek, prohlásil, že k obžalované stále něco cítí a chce s ní i přes hrůzný incident žít.

„V inkriminovaný večer, to už byla opilá, začala vyšilovat, že jsem jí nevěrný. Šel jsem si lehnout, slovně mě napadala, seřval jsem ji a pak jsem slyšel, jak jde směrem ke mně. Jančila, brečela, byla mimo, křičela, že o mě nechce přijít, a měla v ruce nůž. Měl jsem o ni strach, nechtěl jsem, aby si ublížila. Pokusil jsem se jí ho vzít a najednou přišlo bodnutí. Jak, to nevím,“ popsal útok.

Předseda senátu olomouckého krajského soudu Vladimír Najdekr ho upozornil na skutečnost, že v přípravném řízení mluvil jinak.

„O tom, že jste měl o družku strach, jste se vůbec nezmiňoval. Přišel jste sem s tím, že jí chcete pomoci? Řešíme tu ale pokus o vraždu. Uvědomte si, že tady musíte mluvit pravdu,“ apeloval soudce na muže. Ten však na své výpovědi i poté trval. Soud pak jednání odročil za účelem výslechu znalců a dalších svědků.