Článek
Rozseknout, jestli se má čas posouvat a případně kdy, je opravdu těžké. Každý na změnu reaguje jinak. Odlišně třeba palčivost této otázky posuzuje člověk, který pracuje od šesti nebo sedmi ráno, vedle toho, který dělá od devíti. Jinak také posun vnímáme u nás a jinak ve Španělsku, když slunce v Madridu vychází o osmdesát minut později než v Praze.
Najít shodu v rámci celé EU, jak má být nastaven čas, je skutečně těžké, takže typický kompromis - necháme to, jak to je, a nebudeme nic dělat - je pochopitelný. Evropská unie se nedokáže shodnout na tolika věcech, že k nim není potřeba přidávat další spory. Už tak se vypořádává třeba s pokračující válkou na Ukrajině. Nebo s omezenou lodní dopravou přes Hormuzský průliv, což zdražuje nejen benzín a naftu, ale také komplikuje plnění zásobníků zemního plynu před zimou, zvláště když nevíme, s čím zase přijde americký prezident Donald Trump.
Ovšem nesplněný slib opustit střídání času je taky chyba, protože sliby se mají plnit a problémy řešit.
A ono řešení není tak složité, jak by se zdálo. Pocit, že v létě je dobře, když se den zdánlivě prodlouží, protože slunce stejně vychází v době, kdy ještě spíme, sdílí většina. Vstávat do tmy není nic příjemného. Ve vášnivých debatách, zda střídat čas, nebo zachovat jen jeden, a pak tedy který, se přehlíží jedna jednoduchá možnost. Teď nemyslím tu biologicky nejpříznivější, kdy by se čas posunoval podle východu slunce každý den o cca minutu. To je nereálné.
Stačilo by upravit dobu, po kterou letní čas platí. Je naprosto nelogické ho prodlužovat až do doby po podzimní rovnodennosti, kdy už je den beztak krátký. Vyjdeme-li z toho, že děti skoro všude chodí do školy od osmi ráno, tak by měl platit nejdéle do konce září, kdy slunce vychází v Praze v 7:01 SELČ, a ne až do konce října (24. října vychází v Praze slunce v 7:39).
A možná by stálo za to promyslet, jestli i přechod na letní čas, který představuje pro organismus větší zátěž, neodložit o pár týdnů až do půlky dubna. O tom se však ve vyhroceném sporu, jestli letní čas ano, nebo ne, nějak nemluví. Mírný odstup a nahlédnutí problému z jiné strany by nebylo od věci ani u jiných témat.