Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Konflikt v Náhorním Karabachu - další pole pro Ankaru – Alex Švamberk

Novinky, Alex Švamberk

V Náhorním Karabachu se už týden bojuje. Jde o nejtvrdší střety od války z let 1988 až 1994. Konflikt se složitým pozadím však nemá žádné elegantní řešení. Situaci navíc komplikuje, že se o oblasti střetávají zájmy Ruska a stále sílícího Turecka, jde tak po Sýrii a Libyi o další místo, kde spolu soupeří Ankara a Moskva.

Foto: Tomáš Reiner, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Na první pohled je z hlediska mezinárodního práva situace jasná. Náhorní Karabach byl před rozpadem Sovětského svazu součástí Ázerbájdžánu a je jeho součástí i nyní, i když ho ovládají arménští separatisté, kteří na něm vyhlásili mezinárodně neuznanou Republiku Arcah.

Situace je však trochu složitější, protože Arménie přišla o Karabach a Nachičevan ve válce s Ázerbájdžánem v letech 1918 až 1919. Nenaplněná Sevréská smlouva z roku 1920 dokonce Arménii garantovala i rozsáhlé oblasti východu Turecka včetně Trabzonu. Turci ale v roce 1920 rozsáhlá arménská území dobyli a Arménii nezbylo než se připojit s Gruzií a Ázerbájdžánem k sovětskému Rusku a stát se zakládajícími členy SSSR. Ještě v době Sovětského svazu si však Arméni stěžovali, že je Náhorní Karabach násilně azerizován. To nakonec vedlo k vypuknutí války z let 1988 až 1994, kterou Ázerbájdžán prohrál, a ztratil kontrolu nad územím Náhorního Karabachu.

Stala se z něj podobně jako z Podněstří a později z Abcházie a Jižní Osetie další mezinárodně neuznaná enkláva, kde uplatňuje svůj vliv Rusko. I když je osud Náhorního Karabachu trochu podobný osudu Kosova, tak se mezinárodního uznání, které by bylo taky velmi sporné, těžko dočká. Otevřelo by to cestu k mezinárodnímu uznání Abcházie a Jižní Osetie a možná i Podněstří a Krymu, což by bylo výhodné pro Rusko, takže Republika Arcah má smůlu.

Zatlačit na návrat Náhorního Karabachu pod Baku je však také těžké, protože se dá pochybovat, že by byl Ázerbájdžán ochoten garantovat arménské menšině náležitá práva, když se celou dobu snažil oblast azerizovat a ještě za vlády SSSR zakázal v Náhorním Karabachu výuku arménských dějin. A arménští obyvatelé Náhorního Karabachu by Ázerbájdžáncům rozhodně nevěřili, vzpomínky na arménskou genocidu i masakry v Sumgajtu a Baku z konce osmdesátých let jsou příliš bolestné, takže by následoval další exodus. Přitom už za války v letech 1988-1994 byl vyhnán přes milion lidí, nejen na 700 000 Ázerbájdžánců, ale také 300 až 500 tisíc Arménů. Rozhodně by k podobnému plánu nemlčela arménská diaspora, jejíž hlas má váhu v USA i ve Francii.

Ani status quo zamrzlého konfliktu se však zachovat nedaří, protože Ázerbájdžán má ve svém úsilí obnovit kontrolu nad Náhorním Karabachem podporu Turecka. Obě země a oba národy se navzájem rády označují za spřízněné a bratrské. Ankara se navíc v poslední době stále víc vidí jako regionální mocnost a ráda by svůj význam umocnila rozšířením vlivu na jižní Kavkaz.

Současný konflikt je tak nejen dalším v řadě střetů mezi Arménií a stále posilujícím Ázerbájdžánem. Ten dává na obranu výrazně více peněz, v roce 2015 to byly dokonce 2,2 miliardy dolarů a letos si koupil turecké bojové drony TB-2, které rozhodně nelze označit za obranné. Jde hlavně o oblast, kam se po Sýrii a Libyi snaží Turecko rozšířit svůj vliv a kde se opět střetává s Moskvou. A volí přitom stejnou strategii, kdy místním silám dodává výzbroj a cvičí je a zřejmě jim na pomoc nechává přijít i bojovníky ze Sýrie. Sice to popírá, ale kromě arménského premiéra to tvrdí i francouzský prezident Emanuel Macron.

Alex Švamberk

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Výhledy jsou neradostné, oblast se už těžko kdy vrátí k mozaikovitému osídlení, kdy se ázerbájdžánské vesnice střídaly s arménskými, a klid v ní rozhodně nenastane.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám