Článek
Aleš Juchelka navzdory své statné postavě působí jako korouhvička ukazující, odkud fouká vítr. Současná koalice získávala hlasy lidí, kteří byli protiukrajinsky naladěni. Loňské údaje ministerstva práce a sociálních věcí, že Ukrajinci přinášejí státnímu rozpočtu více, než kolik činí náklady na jejich pobyt, se nehodily do krámu především SPD. Zpochybňovat jejich věrohodnost ovšem lze jen z opozičních lavic.
Vláda může těžko zpochybňovat data svých vlastních ministerstev. A tak Juchelka řekl, že žádné statistiky „jeho“ ministerstvo nepovede. S tím však moc neuspěl, protože je to jeden z jeho úkolů. V pondělí proto Juchelka sdělil, že data má a statistiky budou. Ovšem pracovat bude jen s tvrdými daty a ne s odhady.
Loňské údaje totiž pracovaly i s odhady, kolik toho Ukrajinci nakoupí a co odvedou třeba na DPH. Juchelka se otáčel na tom, že neví, kolik si koupí potravin nebo načerpají benzínu.
Celý problém zahrává do autu. Nechce přiznat, že Ukrajinci jsou pro naši ekonomiku přínosem, aby jako čertík z krabičky nevyskočil Tomio Okamura, který má pocit, že je u nás Ukrajinců moc. Xenofobie a odpor k migraci je jedním ze základních kamenů, na které staví SPD.
Proto se taky dál zveřejňovala čísla o ukrajinské kriminalitě, ale ne už o tom, co Ukrajinci přinášejí do naší ekonomiky. A nejde jen o rozpočet. Kdyby tady nebyli, většina samoobsluh by musela zavřít, v nemocnicích a kancelářích se nebude uklízet a zastaví se některé stavby atd.
Útočit na ně je nejen nečestné, protože sem utekli před válkou a pracují tu, ale taky hloupé, protože je potřebujeme.
