Článek
Právě hejtmanství za projektem stojí a věnuje se mu od roku 2017. Divoká populace sýčka totiž dramaticky klesla. „V České republice aktuálně máme sedmdesát až osmdesát párů,“ vypočítal. Zbytek pak žije v zajetí, nejčastěji v zoologických zahradách.
Aby se populace zvedla, snaží se odborníci z Plzeňského kraje odchovat mláďata ve speciálních voliérách a pak vypouštět do volné přírody. Podle Vlčka totiž často sovy nemají přirozené instinkty, některé špatně létají. Mimo jiné je potřeba, aby se naučily lovit živou kořist.
Do projektu se zapojil také Petr Jandík ze záchranné stanice živočichů ve Spáleném Poříčí. „Každý jedinec podstoupí genetický test. Podle výsledků si udělám tabulku a porovnávám, kdo se k sobě hodí. Je to vlastně taková seznamka,“ vyprávěl už dříve Jandík.
Důležitým kritériem je, aby sýčci nebyli příbuzní. Následně pár umístí do voliéry, krmí ho a nechá vyhnízdit. Po osmadvaceti až třiceti dnech se líhnou mláďata.
Do volné přírody vypouští celou rodinu. „Sýčci jsou silně teritoriální. Většinou zůstávají tam, kde vyhnízdili,“ vysvětlil Jandík. Přesně to se v praxi potvrdilo. Mláďata mají malé vysílačky, díky nimž je ornitologové monitorují.
Vlček doplnil, že v poslední době přibyly čtyři vypouštěcí voliéry, celkem jich je v Plzeňském kraji dvanáct. „To je maximum, co můžeme v současnosti zvládnout,“ řekl.
V minulosti patřil sýček, jehož hlavním predátorem je kočka a kuna, k běžným sovám. Dnes je kriticky ohrožený. Důvodem jsou změny v zemědělství, kdy ubylo vhodných ploch i kořisti. „Mnozí také uhynou v komínech, sudech, rourách nebo na silnicích,“ dodal ornitolog.
