Želva se vydala do světa, po dvou týdnech ji našli 20 kilometrů od domova

Pracovníci rezervace Oak Hammock Marsh v kanadské provincii Manitoba začali na přelomu července a srpna dostávat prapodivná hlášení, když návštěvníci oznamovali pozorování velké africké želvy, která se v dané oblasti ve volné přírodě vůbec nevyskytuje. Zpočátku proto nikdo nevěděl, co si o tom vlastně myslet, zvláště když tamější mokřady nejsou pro tyto tvory v žádném případě ideálním životním prostředím.

„Mysleli jsme si, že lidé zahlédli třeba kajmanku nebo želvu ozdobnou, které tady běžně žijí. Nebo že zkrátka viděli jen nějaký větší kámen,“ popsala průvodkyně v rezervaci Gillian Malchuková stanici CTV News. Počáteční pochyby se však změnily na čiré zmatení ve chvíli, kdy jeden z návštěvníků své hlášení doprovodil i fotografií. V tu ránu zase nikdo nechápal, jak se tam africká želva ostruhatá mohla dostat.

Bez ohledu na to se však pracovníci rezervace pustili do pátrání, aby zvíře našli a zachránili z prostředí, které mu v žádném případě nedělalo dobře. Trvalo to dva dny, ale pátrači měli zároveň dost velké štěstí, protože se želva z divočiny přišla podívat na jedno z místních parkovišť.

Když však vyhladovělé zvíře odvezli na stanici a nakrmili, začala druhá část pátrání, tentokrát po jeho majitelce. Naštěstí to s využitím internetových kanálů také netrvalo příliš dlouho, protože jak objasnila Gillian Malchuková, „v Manitobě se neobjevuje moc příspěvků o ztracených želvách.“

Brzy se tak podařilo kontaktovat majitelku, která si pro svého mazlíčka hned přijela a také prozradila, že se želva jmenuje Molly, je jí patnáct let a bydlí zhruba 20 kilometrů od místa nálezu. V tu chvíli však vyvstala další kardinální otázka, a sice jak se mohla objevit tak daleko od domova.

„Je to odvážná holka a je jako Houdini,“ charakterizovala ji Gillian s odkazem na slavného kouzelníka na základě toho, že měla Molly nějaký čas u sebe na zahradě, kde se dokázala dobře schovávat. Nevylučuje tak názor některých svých kolegů, že Molly zkrátka během dvou týdnů celou vzdálenost urazila po svých, ale sama se přiklání k jiné variantě.

„Myslím si, že ji sem spíše někdo v dobré víře přivezl. Asi ji zahlédl někde u silnice a myslel si, že žije v mokřadech, a tak ji sem odvezl, aniž by mu došlo, že to není její přirozené prostředí,“ odhaduje Gillian Malchuková.