Článek
Zvířecím záchranářům se povedlo postupně podstrčit mláďata náhradní matce, samici s poraněným křídlem, která je v Pavlově už od loňského roku.
„Samice se všech ujala a dokrmovala je. To je důležité kvůli tomu, aby nedošlo k imprintingu, to znamená, aby si mláďata nevtiskla člověka, že je jejich partner,“ vysvětluje ředitel stanice Zbyšek Karafiát.
V Pavlově se postupně sešla mláďata z Nové Vsi u Chotěboře, Jaroměřic nad Rokytnou, Třebíče a nakonec Myslibořic. „Každý rok řešíme nějaké hnízdo nebo čápata, která se učí létat a sfoukne je třeba vítr. Letošek je výjimečný v tom, že rychle za sebou jsme museli řešit čtyři plná hnízda,“ poukazuje Karafiát.
Příčiny byly různé: Jeden z rodičů se třeba spálil o elektrické dráty, další dva dospělé čápy srazilo auto, v Třebíči nechtěl samec pustit samici zpátky na hnízdo. Druhý z rodičů by ale všechny krky neuživil.
Extrémní nával však způsobil stanici nemalé starosti. Malí dráčci jsou tak žraví, že jim ošetřovatelé několikrát denně dávali krmení po kýblech. „Pro celkem šestnáct čápů, které tu nyní máme, jsme nosili šest až sedm desetilitrových kýblů krmení denně,“ počítá šéf stanice.
Jako problém se ukázalo sehnat dostatek malých plevelných sladkovodních ryb. „Zpočátku tvořily sedmdesát procent stravy, zbytek byli křečci a myši, postupně se poměr otočil. Je to důležité kvůli vápníku,“ vysvětluje Karafiát.
Když už jsou čápata větší, stačí jim jednodenní kuřata, což je běžné krmení třeba pro dravce. Nyní dostávají na přilepšenou i porcované cejny.
Letová cvičení
Z neohrabaných opeřenců deroucích se k plným miskám vyrostli ptáci, z nichž ti nejstarší už létají po okolí. „Ale stále se k nám vracejí na svačinu,“ ukazuje šéf stanice na jedince kroužící na obloze.