V olomoucké zoo se narodilo mládě mravenečníka čtyřprstého

„Prozatím o mláděti příliš mnoho nevíme, avšak s jistotou víme, že žije a daří se mu výborně,“ informovala mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

„Jeho pohlaví budeme znát zhruba za dva měsíce. Na váze přibývá, což je známka jeho dobrého vývoje. Snažíme se, aby se nic nepokazilo, a proto co nejvíce snižujeme rizika, která by péči matky a jeho prospěch mohla narušit. Dopřáváme jim klid,“ uvedla ošetřovatelka Hana Dostálová.

Zoo Olomouc začala s chovem mravenečníků čtyřprstých v roce 2003, kdy dovezla do České republiky první pár tohoto druhu. Je mezi hrstkou chovatelů na území Česka a Slovenska, kterým se daří mravenečníka čtyřprstého úspěšně rozmnožovat. Dosud se v ní narodilo 22 mláďat.

Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují běžně, jejich odchov v péči člověka je však problematický. Může za to nepřítomnost termitů v potravě.

„Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitamíny. Trávicí funkci podporujeme rašelinou,“ vysvětlila mluvčí zoologické zahrady.

Dalšími důvody, proč se nedaří mravenečníky v zajetí rozmnožovat, mohou podle ní být sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek, podobných těm, které panují v tropických pralesích.

Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem. Denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi polykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení.

Mravenečník čtyřprstý žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. „Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva,“ konstatovala Gronská.

Tato zvířata jsou aktivní hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývají v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. „Hledat mraveniště v korunách stromů může někomu připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda i ve větvích,“ dodala mluvčí olomoucké zoo.