Restaurátor nábytku rozluštil záhadu 20 tisíc let starých jeskynních maleb

Archeologové již dlouhé roky zkoumají staré jeskynní kresby napříč celou Evropou, ale stále nemohli přijít na význam různých teček a dalších značek, které se vyskytují u zpodobnění různých zvířat. Stejná záhada trápila i londýnského restaurátora nábytku Bena Bacona, a tak se do dekódování pustil na vlastní pěst.

Strávil mnoho hodin na internetu a v národní Britské knihovně. K danému tématu shromáždil maximální možné množství informací a dat a začal zkoumat opakující se motivy a jevy.

Po nějaké době začalo být zřejmé, že značky u obrázků zvířat nějakým způsobem souvisejí s jejich reprodukčními cykly. Pana Bacona k tomu vedla úvaha o symbolu ve tvaru písmene Y, na němž z jedné linky vychází druhá.

Ke svému výzkumu tedy přizval několik přátel a obrátil se i na akademickou obec, která mu vyjádřila podporu, přestože podle vlastních slov byl jen „obyčejný člověk z ulice“. Součástí jeho týmu se tak stali i dva profesoři z Durhamské univerzity a jeden z University College London.

Společně se jim původní hypotézu podařilo potvrdit i s pomocí toho, že analyzovali reprodukční cykly u dnešních podobných zvířat. Došli tedy k závěru, že počet značek na kresbách koresponduje s lunárními měsíci. Toto zjištění publikovali ve vědeckém časopise Cambridge Archeological Journal.

Profesor Paul Pettitt z Durhamské univerzity později vyjádřil radost, že podnět pana Bacona vzal vážně a začal s ním spolupracovat. „Výsledky ukazují, že lovci a sběrači z doby ledové byli první, kdo začal systematicky používat kalendář k záznamům jevů v přírodě.“ Vedle toho upozornil, že toto rané měření času se později stalo v lidské společnosti zcela samozřejmým.

Iniciátor celého výzkumu Ben Bacon pak dodává: „Tito lidé, které od nás dělí mnoho tisíciletí, jsou nám najednou o kus blíže. Jejich způsob života se od toho našeho lišil o dost méně, než jsme si dosud mysleli.“