Článek
Dopady klimatické krize, zmenšujícího se přírodního prostředí a používání pesticidů, klesající počet populací přirozených opylovačů v přírodě, jako jakou včely, můry, vosy, motýli, brouci a ptáci. V důsledku toho všeho se někteří pěstitelé ovoce musejí spoléhat na „řízené opylování“, například v podobě komerčních kolonií čmeláků.
Ovšem tito pomocníci nejsou až tak efektivní, jak by se farmářům líbilo. Někteří nejsou ochotni opustit hnízdo, zatímco jiní se nechají snadno odlákat jinými rostlinami ve svém okolí, což znamená, že plodiny nejsou potřebně opylené.
Robotické květiny s vůni jahodníku
Vědci se proto pokusili ve studii zjistit, jestli by se čmeláci dokázali naučit vyhledávat konkrétní vůně. Proto namíchali speciální směs kofeinu, cukru a dané „cílové květiny“ – v pokusném případě kvetoucího jahodníku – o jejichž opylení usilovali, a vstříkli ji do hnízda.
Čmeláci byli poté vypuštěni do laboratoře, kde vědci poprášili robotické květiny buď cílovou vůní jahodníku, anebo citrusovou vůní linaloolu, který se v květech jahodníku nevyskytuje.
Japonci chtějí včely nahradit mýdlovými bublinami
„Zajímalo nás, jestli se čmeláci rozletí na všechny květiny rovnoměrně, protože dostali všichni stejnou odměnu, anebo jestli se zaměří na květiny, na jejichž vůni byli vycvičeni v hnízdě,“ řekla autorka studie, doktorka Sarah Arnoldová z ústavu přírodních zdrojů Greenwichské univerzity.
Experiment zjistil, že čmeláci cvičení kofeinovou směsí měli mnohem větší zájem o cílové květiny s vůní jahodníku, než o ostatní, rozptylující květy. Podle autorů studie se nezdá, že by experiment byl pro čmeláky toxický, protože neměl žádný dopad na délku jejich života.
Přínos pro všechny
Předchozí výzkum usilující o změnu chování čmeláků zahrnoval umístění kofeinu přímo na květy, aby je přilákaly, což je ovšem ve větším měřítku nepraktické. Tento experiment by nicméně mohl být dobrým začátkem, jak farmářům usnadnit opylení jejich plodin, uvedla Arnoldová.
Český čmelák jde na dračku. Hnízda se vyprodala za pár hodin
„V terénu se budou muset čmeláci vypořádat s různým počasím, budou muset létat na delší vzdálenost a čekají je i další náročné úkoly,“ dodala. Nejprve podle ní bude potřeba provést úspěšný pokus v terénu, než bude možné tuto metodu začít případně používat v reálném světě.
Pokud se ale výsledky laboratorního experimentu podaří zopakovat v přírodě, pak to bude přínosné pro všechny. „Pěstitelé získají větší efektivitu za peníze vynaložené na komerční čmeláky, volně žijící opylovači budou mít menší konkurenci u přírodních zdrojů potravy a spotřebitelé, jak doufáme, získají více ovoce,“ dodala Arnoldová.