Článek
Jde o koně plemene exmoorský pony z Anglie. Geneticky se nejvíce blíží původním divokým koním, kteří se kdysi proháněli Evropou a postupně z krajiny vymizeli. Nyní se využívají pro údržbu krajiny. Žijí bez bližšího kontaktu s lidmi na pastvinách, kde pomáhají spásáním likvidovat náletové dřeviny. K životu jim stačí jen voda. Nezaskočí je ani zima.
Přesun zvířat do nových lokalit byl součástí plánovaného pastevního managementu, který správa Národního parku Podyjí uskutečňuje s majitelem koní, a to se společností Česká krajina. Cílem je nejen péče o místní krajinu, ale také rozšiřování přirozené pastvy velkých kopytníků do dalších vhodných území, informovali na sociálních sítích pracovníci národního parku.
Šestice hřebců v uplynulých letech udržovala tzv. stepní trávníky a světlé lesy na pastvině Stará vinice, která vznikla v roce 2018, a také v lokalitě Pastviska, založené na podzim roku 2024. Všech šest hřebců je odchovaných v Podyjí a již dorostli do věku, kdy si založí vlastní stáda.
„Návštěvníci o oblíbené koně nepřijdou. Již v nejbližších týdnech bude do Havraníků přivezena nová chovná skupina z třetí podyjské pastviny na bývalé Mašovické střelnici. Tam zároveň zůstane menší skupina koní společně s dvojicí zpětně šlechtěných turů,“ uvedla správa.
Divocí koně pomáhají v Podyjí udržovat krajinu.
Koně v Podyjí úspěšně odchovávají hříbata.