Článek
Ježka v kleci stvořil spisovatel Jaroslav Foglar ve slavné knize Záhada hlavolamu, jednom z příběhů o klukovské partě Rychlých šípů. Uvnitř ježka byl ukryt plán létajícího kola vynálezce Jana Tleskače. Nejprve ale bylo nutné hlavolam získat a pak přijít na to, jak ježka vyjmout.
Foglar zamotal hlavu hrdinům příběhu, čtenářům a nyní také obyvatelům Boskovic.
Sochař Proško vytvořil třímetrovou napodobeninu hlavolamu. Klec je oranžová, ježek zelený. Dílo váží tunu a zpestřilo loni v létě Festival Boskovice, připomínající tamní historickou židovskou čtvrť. Skulptura přilákala zástupy zvědavců.
V září zápůjčka díla končí a město se musí rozhodnout, co s ním dál. Jedni jej velebí, druzí mu spílají s tím, že ve městě nemá co dělat. „A já si myslím, že sem patří, jen mu musíme najít vhodné místo. To, že ježek budí emoce, že je tématem diskusí, že lidé díky němu hovoří o veřejném prostoru, je v pořádku. Přesně to je cílem moderního umění,“ řekla Novinkám starostka Boskovic Jana Syrovátková (Změna 22), profesí architektka.
Připomněla, že když se v letech 1887 až 1889 stavěla Eiffelova věž, Pařížané nešetřili kritikou. Nyní je stavba architektonickou ikonou francouzské metropole. V Brně měl podobný osud orloj, nainstalovaný na náměstí Svobody v roce 2010. Sice z mechanismu téměř nikdo neumí odečíst čas, málokdo jej ale při návštěvě města mine bez povšimnutí.
Kritika hlavolamu ze strany boskovických je poměrně drsná, od výhrad, že dílo je nevzhledné a dělá špatné jméno Boskovicím a současně Jaroslavu Foglarovi, až po přirovnání sochy hlavolamu k „hrůze hyzdící“ Boskovice, kterou by si nemělo koupit město, ale paní starostka nebo kdokoli z vedení města „na vlastní zahradu“.
Rada města si k dílu nechá vypracovat podklady o tom, kde by hlavolam mohl být umístěn v budoucnu a kolik by jeho pořízení město stálo. Teprve pak o něm rozhodne. Přesný termín, kdy radní rozlousknou záhadu hlavolamu, tedy co s ním, není zatím znám.
Ježka lze najít v historické části Boskovic.