Článek
„Psychologický dopad je u nového robotického vozítka na postiženého jedince velice pozitivní. V přímeném postoji totiž může snadněji komunikovat se svými kolegy, nebo obsluhovat nejrůznější zařízení, na které by jinak z kolečkového křesla nedosáhl,“ uvedl CEO společnosti Exmovere Holdings David Bychkov.

Díky robotickému tělu mohou postižení lidé obsluhovat například kopírku, na kteoru by z kolečkového křesla nedosáhli.
Robotické nohy jsou v podstatě sestrojeny ze dvou hlavních částí. V jedné jsou uzavřené nohy. Tento vrchní díl zároveň slouží jako podpěra celého těla. Na spodní části jsou poté přimontovány dvě kola, podobně jako je tomu u speciálních elektrických dvojkolek, které se dnes již běžně prodávají.

Speciální robotické chodítko funguje na podobném principu jako elektrické dvoukolky.
Speciální robotické chodítko se ovládá přitom velice jednoduše. Ve chvíli, kdy chce jet dopředu nebo dozadu, se jednoduše v tomto směru mírně nahnete. Podobně je tomu i při zatáčení.
Elektrické chodítko pracuje na speciální vestavěnou baterii. Podle Bychkova by mělo vydržet na jedno nabití jezdit v kuse minimálně celý den. V noci jej majitel uklidí do speciální dokovací stanice, kde se přes noc zcela nabije.

Speciální chodítko se bude prodávat i se speciální stanicí, pomocí které se bude nabíjet jeho baterie.
Výrobce zatím nedokázal předpovědět, kdy se bude chodítko masově vyrábět, ani jaká bude jeho koncová cena. Podle psychologů a lékařů, kteří na vozítku spolupracovali, o něj ale bude veliký zájem.
Podle počítačových vizionářů se navíc blíží doba, kdy budou jednotlivé části lidského těla vylepšovány hardwarovými součástkami. Tomu nasvědčují také plány výrobců, kteří již nyní pracují na robotickém srdci, či speciálním oblečku pro důchodce.
V roce 2050 budou roboti téměř srovnatelní s lidmi
Informační technologie prožívají v posledních několika dekádách velký rozkvět. Procesory se zmenšují, zvyšuje se jejich výkon a dokážou zpracovat více vláken najednou. S tímto tempem se dá jen stěží odhadnout, co bude za několik desítek let.
Justin Rattner, technologický ředitel společnosti Intel, se o to již dříve pokusil a předpověděl veliké změny v oblasti sociální interakce, robotiky a schopnosti počítačů vnímat reálný svět.
„Podle některých prognóz se blížíme ke zlomovému bodu, od kterého rychlost technologického pokroku poroste exponenciálně. V blízké budoucnosti by počítače mohly člověka překonat ve schopnosti uvažovat,“ prohlásil Rattner.