Článek
Podvodníci ženě nejprve zavolali, když byla v práci, aby ji varovali před někým, kdo si chce na její jméno vzít bance úvěr ve výši 800 tisíc korun.
„Podle rad údajného bankovního specialisty tomu mohla zabránit tím, že co nejdříve vybere veškerou hotovost z účtu ve své bance a peníze pak svěří policistovi, který se s ní setká v parčíku v Mladé Boleslavi,“ popsala mluvčí policie Ivana Baláková.
Žena poslechla a na několik desítek kilometrů vzdálené místo podle instrukcí dojela utajeně taxíkem. Měla totiž nařízeno za žádnou cenu nevyzradit, kam míří.
Na pobočce své banky vybrala v hotovosti 200 tisíc korun, protože víc jí denní limit neumožnil, a i tam se musela chovat tak, aby podle instrukcí podvodníků nevzbudila pozornost bankovních úředníků, kteří podle informací jejího poradce na telefonu pracovali pro lidi, kteří ji chtěli okrást. Zbytek svých našetřených peněz, tedy dalších 100 tisíc, si vybrala v bankomatu.
Všechny pokyny muže na telefonu žena beze zbytku plnila. Musela se mimo jiné vyfotit, aby ji pak mohli sledovat pomocí bezpečnostních kamer anebo vyfotit místo, kde nastoupila do auta taxislužby.
„Údajný policista, kterému v obálce předala 300 000 korun v tamním parku, vůbec nepromluvil, jen jí ukázal v mobilním telefonu jakýsi ofocený dokument, kterým potvrzoval svou totožnost. Zato stále mluvil muž na telefonu. Ten ji po předání peněz poslal okamžitě zpět taxislužbou do místa jejího bydliště kvůli utajení celé akce,“ doplnila Baláková.
Teprve o tři dny později dorazila žena na policii oznámit, že byla podvedena.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.