Článek
„Muže na konci července kontaktovala neznámá osoba, která mu sdělila, že má někde zapomenutou investici ve výši jednoho milionu korun, kterou je třeba vyplatit. Její vyplacení však nebylo jen tak,“ informoval policejní mluvčí Jaroslav Herzán.
Senior byl falešným bankéřem přesvědčen, že si musí do svého počítače nainstalovat několik aplikací, protože, jak mu tvrdil, díky nim uvidí své výnosy. Pak bude možné peníze převést na účet.
„Muž bohužel uvěřil této legendě a z přijatých e-mailů stáhl po rozkliknutí odkazů několik aplikací. Pak ho pachatel dále instruoval, aby se přihlásil do svého internetového bankovnictví,“ konstatoval mluvčí.
Během hovoru začal podfukář seniora přemlouvat k dalšímu investování. Muž mu sdělil, že disponuje pouze částkou 75 tisíc korun. To se zdálo podvodníkovi málo, proto mu řekl, že to nestačí a přiměl ho k podání žádosti o půjčku ve výši 200 tisíc korun. Ta byla nakonec bankou zamítnuta.
„Díky aplikacím vzdáleného přístupu získal pachatel potřebné údaje k tomu, aby následně svévolně odčerpal z účtu poškozeného finanční prostředky. Muž tak přišel o téměř 75 tisíc korun,“ uvedl Herzán.
V případě vypátrání a prokázání viny hrozí pachateli za přečin podvodu až dvouletý trest odnětí svobody.
„Nenechte se obelstít podvodníky a nevěřte legendám o zapomenutých účtech plných peněz. Nikdy si neinstalujte žádné neznámé aplikace nebo neklikejte na odkazy, prostřednictvím kterých má dojít k údajnému vyplacení nebo sledování výnosů. Je to vždy podvod. K přijetí peněz vždy stačí sdělit pouze číslo svého účtu, nic víc,“ dodal radu policejní mluvčí.
Jak se bránit?
- Nevěřte telefonátům o nečekaných penězích. Pokud vám někdo oznámí, že máte zapomenutý účet, investici nebo naspořenou částku, kterou jste si sami nezřídili, berte to jako výrazný varovný signál.
- Ověřujte si totožnost volajícího. Ani člověk, který se představí jako bankéř nebo pracovník České národní banky, nemusí být tím, za koho se vydává. Hovor ukončete a instituci kontaktujte sami prostřednictvím oficiálních kontaktů.
- Nikomu nepředávejte platební kartu. Banka po vás nebude chtít, abyste kartu předali neznámému člověku, který si ji následně nahraje do svého telefonu. Stejně tak nikomu nedovolujte fotografovat nebo kopírovat údaje z karty.
- Nedovolujte cizím lidem manipulovat s vaším telefonem. Pokud vás někdo osobně navštíví a chce do telefonu instalovat aplikaci, přidávat platební karty nebo měnit nastavení, jeho požadavky odmítněte.
- Nenechte se zlákat vidinou snadného zisku. Podvodníci mohou nejprve nabídnout zdánlivě atraktivní částku, aby si získali vaši důvěru. Jakmile po vás začnou požadovat přístup ke kartám, účtům nebo telefonu, komunikaci přerušte.
- Při podezření okamžitě kontaktujte banku. Pokud jste někomu předali kartu, umožnili mu přístup k telefonu nebo zjistili neznámé transakce, neprodleně kontaktujte banku, nechte zablokovat karty a přístupy k účtům a událost oznamte Policii ČR.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.