Článek
Tomáš Holuška, Michal Svoboda a Pavel Vítek jsou součástí české větve kauzy, v níž figuruje celkem 20 obviněných. Trojice v odvoláních marně usilovala o mírnější potrestání. „Neshledali jsme, že by uložené tresty byly nepřiměřeně přísné,“ uvedla soudkyně zpravodajka Eva Rejchrtová.
Naopak zmocněnci desítek podvedených lidí se úspěšně domohli toho, aby odvolací senát mužům stanovil povinnost nahradit způsobenou škodu. Královéhradecký krajský soud totiž podvedené původně plošně odkázal do civilního řízení. Na úhradě částek, jež se u jednotlivých poškozených pohybují v řádech desítek až stovek tisíc, se budou podílet i dva jiní dříve odsouzení.
„Rozhodli jsme o přiznání škody v částkách, které byly nepochybné a kde nebylo třeba dalšího dokazování. Důsledně jsme rozlišovali, jaký nárok toho kterého poškozeného lze přičítat tomu kterému obžalovanému,“ podotkla soudkyně.
Hlavními aktéry trestné činnosti byli podle obžaloby Ukrajinci, přičemž skupina fungovala od října 2022 v Oděse. Kriminalisté ji ve spolupráci s ukrajinskými kolegy dopadli v dubnu 2024. Podařilo se jim zajistit jen zlomek finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti.
Češi, jejichž nábor zajišťovala podle obžaloby padesátiletá krajanka, zastávali na Ukrajině zejména funkce takzvaných navolávačů. Při telefonických podvodech se vydávali za pracovníky České národní banky. V některých případech přiměli podvedené k nainstalování programu pro vzdálenou správu, čímž získali neomezený přístup k jejich internetovému bankovnictví. Lidé přicházeli nejen o své úspory, ale i o peníze z úvěrů, které si gang zřídil na jejich jména.
Holuškovi, Svobodovi a Vítkovi hrozil trest v rozmezí devíti let a dvou měsíců až 13 let a čtyř měsíců vězení. Soudy přistoupily k potrestání pod sazbou, přičemž přihlédly k tomu, že se muži na rozdíl od jiných obžalovaných přiznali. O těch, kteří tak neučinili, rozhoduje královéhradecký krajský soud v samostatném řízení.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.