Článek
Roboti velikosti hmyzu by měli v budoucnu najít zcela jiné využití než jejich velcí „kolegové“. Vědci počítají s tím, že by je mohli vysílat do postižených oblastí, kde by mohli pomáhat například s opylováním rostlin.
Nevýhodou všech malých robotů je ale jejich „zranitelnost“. Proto se dosud testovaly podobné výtvory jen v izolovaném prostředí laboratoří.
Právě to chtějí změnit vědci z Kalifornské univerzity, kteří pod vedením doktora Wenzhonga Yana testují malého a lehkého robota, jenž dokáže generovat dostatečný vztlak k samostatnému letu. A co víc, díky speciální konstrukci a použitým materiálům dokáže přežít jak různé nárazy, tak i nadměrný tlak, pokud na něj třeba něco spadne.
Nový ohebný materiál jen tak něco nezničí
Malá bezpilotní mikroletadla se ve velké míře spoléhají na pevnou konstrukci, která během srážky či pádu nedokáže rozložit sílu nárazu a zničí se. Vědci z Kalifornské univerzity u testovaného modelu ale použili speciální polymer, který tomu má ve spojení se specifickým mechanickým zařízením zabránit. Deformaci odolávají i speciálně navržená měkká křídla.
Aby si otestovali, zda je navržený robot opravdu odolný tak, jak chtějí, podrobili ho náročným testům. V rámci navigace letu byl opakovaně nasměrován do pevné překážky, byly na něj pokládány pevné bloky o hmotnosti až jedenáctitisíckrát vyšší, než je samotný robot. Během testování byl model rovněž opakovaně „atakován“ plácačkou na mouchy, jak ukazuje video poskytnuté agenturou AP.
„Nový materiál a konstrukce umožňují robotovi přežít náraz nebo vysoké tlakové zatížení a také generovat dostatečný aerodynamický vztlak, což představuje oproti jiným mikrorobotům velký rozdíl,“ uvedl Yan. „Náš design ztělesňuje tzv. mechanickou inteligenci,“ dodal.
