Hlavní obsah

Od obezity po umělou inteligenci. Vědci popsali největší hrozby pro lidstvo v 21. století

S novými vynálezy a technologiemi přichází ruku v ruce kromě výhod i možné ohrožení, pokud se dostanou do nesprávných rukou. Vědci v nedávné studii určili celkem 17 hrozeb, které představují v 21. století z hlediska zdraví a blahobytu pro lidstvo největší nebezpečí. Není překvapením, že je mezi nimi i umělá inteligence.

Foto: Shutterstock

AI představuje ve výhledu velké riziko, pokud jí nenastavíme pevné hranice (ilustrační foto).

Článek

V rámci studie komise složená z 35 lídrů z různých odvětví předpověděla, o kolik let „zdravého života“ by mohla světová populace přijít v důsledku nemocí, invalidity nebo předčasného úmrtí spojených s aktuálními potenciálními hrozbami.

Průzkum, jehož výsledky byly publikovány v prestižním časopise Lancet, identifikoval 17 aktuálních hrozeb, které představují největší nebezpečí – stále u nich ale existuje potenciál pro možný zásah a zmírnění rizik.

Pokud by se tak ale nestalo, představovaly by do konce století pro lidstvo v součtu ztrátu „deseti miliard let“ zdravého života.

Hrozbami s největším podílem jsou ty zdravotní, je jich celkem patnáct. Patří mezi ně nepřekvapivě například obezita, kouření, alkohol, vysoký krevní tlak, duševní zdraví, ale také třeba špatné klimatické podmínky.

Riziko vyhynutí? Jaderný konflikt a AI

Dvě hrozby z celkového počtu pak představují i potenciální riziko možného vyhynutí – sem vědci zařadili jaderný konflikt a nekontrolovatelné využívání umělé inteligence.

„V rámci studie je pozoruhodný velký rozsah těchto hrozeb. Ohrožení je již nyní viditelné, pokud s tím ale světoví lídři začnou včas něco dělat, mohou formovat zdraví a blahobyt budoucích generací. Odkládání jednání s sebou naopak ponese vyšší finanční náklady i zdravotní rizika,“ uvedl pro CNN Christopher Murray, vedoucí Katedry metrik zdraví na americké Washingtonské univerzitě a spolupředseda komise, která rizika řešila.

Co se týče spojitosti nebezpečí se samotnou umělou inteligencí, poukázali prognostici spolupracující s komisí na velké rozdíly v odhalování rizik možných katastrof ve spojení s AI.

Zatímco některé AI firmy a tvůrci možná rizika podceňují, jiní na ně naopak i ve spojitosti s nedávnými problémy sami poukazují. Komisaři ve spojitosti nejen s AI, ale například i pandemií covidu nebo eboly upozorňují, že zdánlivá stabilita a pocit bezpečí lze „velmi rychle vyvrátit“.

V případě katastrofických dopadů přímo spojených s AI, spolu s dalšími podobně velkými riziky, jako je obezita nebo přirozeně se vyskytující pandemie, odhadují odborníci ztrátu 10,4 miliardy let zdravého života ve světové populaci.

AI hrozby jsou teoretické, obezita nikoli

Odborníci v souvislosti s výsledky upozorňují, že i přes nedávné závažné úniky umělé inteligence je katastrofický výhled ve spojení s AI stále v teoretické rovině.

To ale neplatí pro obezitu, jejíž rizika jsou stanovována z reálných dat. Ta ukazují, že do roku 2050 by mohla celosvětová míra obezity dosáhnout 60 % u dospělých a třetiny dětí.

Jak se ukazuje, hlavními příčinami jsou nadměrný příjem kalorií a nedostatek pohybu, což následně přechází v další řadu zdravotních komplikací.

Dnešní rozhodnutí ovlivní budoucnost

„Nedávné globální události nám ukazují, jak rychle může stabilita ustoupit krizi a jak nákladné jsou následné reakce. Globální hrozby stále existují, nerovnosti zesilují a zátěž ponesou především nejzranitelnější komunity,“ uvedla k tomu bývalá výkonná ředitelka Populačního fondu OSN Natalia Kanemová.

„Vlády a komunity musí již od dnešního dne jednat rozhodně, aby ochránily zdraví lidí a vybudovaly stabilnější a zdravější budoucnost pro následující generace,“ uzavřela.

Výběr článků

Načítám