Hlavní obsah

Svědectví Romů z 2. světové války ožívají v unikátní databázi

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Odstartoval jedinečný projekt Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V online databázi se postupně představí osudy zhruba 250 romských obětí nacistického vyhlazování. Webové stránky se spustily symbolicky na Mezinárodní den památky romských obětí holokaustu ve středu 2. srpna.

Foto: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Titulní strana online databáze

Článek

„Vzali jim otisky prstů, vyfotografovali je a pořídili zápis. Rodina předpokládala, že je pošlou na práci, ne na smrt,“ popisuje web svědectví šestnáctileté dívky, kterou s matkou i sourozenci nacisté odvezli do tábora Lety u Písku.

Tam strávili osm měsíců. Příběh Alžbety Danielové je jedním ze zhruba 120 dosud zveřejněných osudů romských obětí. Ty tak mohou dál vyprávět své příběhy poznamenané válkou a nacistickými represemi.

Online databáze obsahuje podrobný abstrakt každého svědectví, možnost vyhledávání podle jména nebo zobrazování vybraných událostí na mapách. Webové stránky jsou přístupné jak v českém, tak v anglickém jazyce. Celý projekt zpracovávají vědkyně a vědci z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Český Malín byl vypálen po krvavé neděli na Volyni

Historie

„Klíčovou myšlenkou našeho projektu je zprostředkovat perspektivu samotných Romů a Sintů, jejich osobní a nezastupitelnou zkušenost z druhé světové války, která je stále opomíjeným tématem, i když důsledky válečné genocidy a pronásledování pociťují romské komunity dodnes,“ vysvětluje Kateřina Čapková, vedoucí řídícího výboru Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Sintové jsou romskou populací ve střední Evropě; nejčastěji se tak označují němečtí Romové.

Cílem celého projektu je přispět k většímu povědomí o genocidě Romů a Sintů. „Věřím, že bude nezastupitelným zdrojem informací pro badatele, romské komunity, učitele, novináře a jakékoli další zájemce o toto důležité téma,“ dodává historička Kateřina Čapková. V následujících dvou letech tým vědců zveřejní všechna válečná svědectví, která prošla tiskem. Jejich počet odhadují až na 250.

Online databáze je svým zpracováním a možnostmi vyhledávání v celosvětovém měřítku unikátní. Projevily o ni tak zájem i zahraniční instituce jako např. Muzeum holokaustu ve Washingtonu. Pražské fórum pro romské dějiny také již navázalo spolupráci se Středoevropskou univerzitou ve Vídni.

Varšavské ghetto bylo srovnáno se zemí

Historie

Připomínka romských obětí z 2. srpna 1944

Nyní uplynulo 79 let od tragédie, kdy z 2. na 3. srpna 1944 nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince. V plynových komorách koncentračního tábora nacisté zavraždili kolem 4300 Romů převážně českého, německého a polského původu.

Každoročně si proto Romové z celé Evropy tento den připomínají jako Mezinárodní den památky romských obětí holokaustu.

Přežila Osvětim a teď boduje na sociálních sítích. Její vyprávění natáčí vnuk

Koktejl

Vzpomínka letos proběhla tradičně přímo na místě koncentračního tábora v Osvětimi. Ve městech na znamení úcty vyvěsili na budovy radnic romské vlajky.

V Praze si oběti holokaustu lidé připomněli na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde vzpomínka proběhla formou převyprávění svědectví přeživších, hraním romské hudby a předčítáním jmen obětí.

Nejtemnější období. Od obsazení Československa německými vojsky uplynulo 84 let

Historie

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám