Článek
Vyplývá to z údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE). Důvodem je mimo jiné americko-izraelská válka proti Íránu, která omezila globální dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), takže hrozí citelný růst cen plynu v zimním období.
Současná situace oživila vzpomínky na energetickou krizi z roku 2022, která zvýšila ceny a snížila zisky průmyslu. EU ve srovnání s rokem 2022 nyní spotřebovává méně plynu a větší část energie získává z obnovitelných zdrojů. Po omezení dovozu ruského plynu se ale více spoléhá na LNG ze světového trhu, což ji činí zranitelnější vůči výpadkům v dodávkách.
Pokud se před zimou, kdy je poptávka vyšší, nepodaří zásobníky dostatečně naplnit, může být EU nucena kupovat plyn za výrazně vyšší ceny.
Evropská unie po energetické krizi v roce 2022 stanovila povinnost naplnit zásobníky do listopadu na 90 procent kapacity. Později cíl zmírnila na osmdesát procent do prosince. Tento krok má zajistit, aby země EU měly rezervu paliva pro zimní měsíce, kdy vrcholí poptávka po plynu k vytápění.
Obnovení zásob v letošním roce zkomplikovalo uzavření strategického Hormuzského průlivu po vypuknutí války s Íránem, které vyřadilo z trhu zhruba pětinu světových dodávek LNG. Tento objem obvykle zajišťuje Katar.
Cena zemního plynu v Evropě se na konci července téměř zdvojnásobila proti období před vyostřením konfliktu na Blízkém východě. Zhruba z 31 eur za megawatthodinu (MWh) vzrostla na téměř 60 eur (1500 Kč) za MWh. V posledních dnech klesla zhruba na 53 eur za MWh díky nadějím na uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. V roce 2022, po ruské vojenské invazi na Ukrajinu, ceny přechodně stouply až na rekordních více než 300 eur za MWh.