Článek
„Aktuální trend je takový, že obce daň spíše zvyšují, zvlášť u podnikatelských a rekreačních nemovitostí,“ uvedl Petr Koubovský, daňový poradce společnosti Rödl.
Výše daně z nemovitosti v Česku závisí hlavně na typu a velikosti nemovitosti i na tom, kde se nachází. Základní sazbu stanovenou zákonem mohou obce upravovat pomocí koeficientů v rozmezí 0,5 až 5,0. Majitelé podobných bytů nebo domů tak mohou v různých městech platit výrazně odlišné částky.
Loni obce dostaly širší pravomoci – zrušil se dřívější pevný koeficient 1,5 pro podnikatelské stavby a obce si od té doby mohou výši daně nastavovat adresněji, upozornil Michal Jelínek, partner V4 Group.
Snižování daně je výjimkou a týká se hlavně bytů a rodinných domů. Nižší daň zaplatí například majitelé nemovitostí v některých okrajových částech Prahy – v Kunraticích, Šeberově nebo na Zbraslavi. Zvláštní případ je Chodov, kde loni koeficient omylem navýšili a letos ho snižují z 1,6 na 0,5.
Příklady změn koeficientů jsou k nalezení po celém Česku. Rokytnice nad Jizerou navýšila místní koeficient pro obytné domy a byty z 2,0 na 5,0, ale vlastníky s trvalým bydlištěm v obci se to netýká – vyšší daň zaplatí jen majitelé rekreačních objektů a přespolní. V Děčíně koeficient zdvojnásobili z 1,0 na 2,0, což přinese městu zhruba 50 milionů korun navíc. V Novém Městě na Moravě koeficient v okrajových částech vzrostl z 1,4 na 1,6, u rekreačních nemovitostí na 1,9.