Článek
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera se ekonomika už několik čtvrtletí nachází na hraně recese a stagnace. „Na spotřebu domácností stále doléhá pokles reálných příjmů z titulu vysoké inflace, nicméně spotřeba se již stabilizovala a v mezičtvrtletním pohledu stagnuje. Vysoké úrokové sazby spojené s ekonomickou nejistotou pak vedou k menší investiční aktivitě firem,“ uvedl Seidler.
V první polovině roku táhl průmysl automobilový sektor, kde se dokončovala rozdělaná výroba v důsledku zmírnění potíží v dodavatelských řetězcích. Průmysl celkově ale podle Seidlera trpí slabší zahraniční poptávkou, která představuje pro českou ekonomiku riziko i do druhé poloviny roku.
Mezičtvrtletně může ve druhém pololetí HDP mírně růst. „Za celý letošní rok to však bude znamenat vesměs stagnaci HDP, respektive jen velmi nepatrný růst,“ dodal Seidler.
Kladná nula
„Poslední výkon Česka je srovnatelný s Německem, jehož ekonomika vykázala mezičtvrtletní stagnaci. Lépe se v uvedeném kvartálu dařilo Francii či Španělsku, hůř naopak Rakousku či Švédsku,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Druhá polovina roku by díky nižší inflaci měla být z pohledu české ekonomiky přece jen úspěšnější. Přesto celoročním výsledkem nebude asi nic jiného než kladná nula. S ohledem na vývoj v Německu, našem hlavním obchodním partnerovi, asi nelze čekat nějaký zázrak,“ odhadl další vývoj hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč předpokládá zlepšení vývoje HDP ve druhém pololetí, zejména díky oživení spotřeby domácností díky zpomalení inflace. „Přesto ale za celý rok 2023 vykáže HDP České republiky v porovnání s rokem 2022 zhruba stagnaci. Samozřejmě si lze představit mírný celoroční růst české ekonomiky, stejně tak ale pro letošní rok nelze vyloučit mírný celoroční pokles HDP,“ uvedl.
Ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 0,6 procenta
