U DPI jsou stále desetitisíce klientů. Mohou mít problém

To znamená, že odebírají energie v jakémsi nouzovém režimu, kam přešli ze zákona automaticky, přičemž ceny se ovšem řídí těmi aktuálními na světových burzách a jsou vyšší než u klasických smluv. Dodavatelům DPI se nedaří tyto klienty zkontaktovat. Přitom tito lidé musí nejpozději do půl roku už sami aktivně uzavřít nové, standardní smlouvy, jinak skončí bez dodávek.

Například u dodavatele poslední instance ČEZ přešlo pod standardní smlouvy 351 tisíc z celkem 377 tisíc bývalých zákazníků Bohemia Energy, Kolibříka Energie, RAY Energy a Microenergy. To je sice 93 procent, ale 26 tisíc zákazníků pořád zbývá.

A podobné je to i jinde. U PRE jsou z přibližně 67 tisíc odběratelů v režimu DPI na běžných obchodních smlouvách asi tři čtvrtiny. Celá čtvrtina ne. „Část ještě prochází evidencí u Operátora trhu, ale dodávku elektřiny budou mít již ve standardních smlouvách k datu před evidencí podle termínu ve smlouvě,“ řekl mluvčí Petr Holubec.

U E.ON si standardního dodavatele našlo bezmála 90 procent DPI klientů z téměř 200 tisíc, takže jich chybí 20 tisíc. U Innogy pak má standardní smlouvy již 93 procent z 240 tisíc, to pořád schází zhruba 17 tisíc klientů. U Pražské plynárenské, jež měla v polovině října zhruba 40 tisíc zákazníků v režimu DPI, má nového dodavatele nebo s ním dokončuje smlouvu téměř 34 tisíc z nich, takže zbývá šest tisíc.

Dodavatelům poslední instance často komplikuje činnost to, že se některé z klientů DPI nedaří dohledat. Nereagovali totiž například na dopisy s výzvou, aby uzavřeli běžné smlouvy. „Jednotlivě je obcházíme, zkoušíme jim volat či kontaktovat je jinými způsoby, například e-mailem či SMS,“ vyjmenoval Holubec s tím, že konkrétní důvody, proč lidé nereagují, PRE nezná.

„Třeba se o dění kolem sebe vůbec nezajímají nebo se mohli v odběrných místech změnit odběratelé bez vědomí předchozích dodavatelů. Nebo prostě vůbec netuší, co mají dělat. Mohou to být například starodůchodci bez internetu se zdravotními komplikacemi a podobně,“ dodal.

Podobné zkušenosti má například i E.ON. „Stále zůstávají tisíce lidí, kteří s námi nekomunikují nebo neplatí zálohy. Nebo obojí. Někteří z nich určitě spekulují na cenu, ale část z nich tvoří i skupina zranitelných zákazníků – obvykle staršího věku, z nichž někteří ani nemusí vědět, že v režimu DPI jsou, natož aby si dokázali sami pomoci s řešením,“ potvrdil mluvčí Roman Šperňák.

„Odběratele v DPI se snažíme kontaktovat prostřednictvím veškerých kontaktních kanálů, které máme u nich k dispozici, v poslední době začínáme zkoušet i tzv. lístek pod dveře,“ doplnil Miroslav Vránek z Pražské plynárenské.

„Jak jsme zjistili, tak někteří zákazníci, co mají minimální spotřebu, mají například jen vařič nebo sporák, s věcí sami nijak nespěchají a odkládají ji na později, protože díky minimální spotřebě plynu pro ně situace není až tak dramatická z pohledu plateb v režimu DPI,“ dodal.

Těch, kteří změnu záloh po přechodu na DPI téměř nepocítili, bylo ale minimum.

Většině z nich vzhledem k vysokým cenám energií na světových burzách prudce stouply zálohy, takže musela zasáhnout i vláda.

Pro listopad a prosinec vyjednala s dodavateli poslední instance možnost, aby si lidé snížili zálohy o 50 procent v listopadu a o 40 procent v prosinci, a současně zrušila 21procentní DPH ze záloh za oba měsíce. Tato úleva se ale projeví až v konečném vyúčtování.

Komplikací je i to, že minulý týden ukončili činnost další tři dodavatelé – Energie pro Tebe, Český energetický dodavatel a Františkovy energie.

V režimu DPI tak skončilo dalších 13 tisíc odběrných míst plynu a elektřiny.