Článek
„Stávající datové zdroje neumožňují tyto údaje spolehlivě vyčíslit v celostátním měřítku,“ sdělil Novinkám zástupce mluvčího Marek Otava. Záleží podle něj na odvodněných plochách, srážkách a místním stočném.
Za odvod deště už dnes platí například továrny a obchodní centra. Osvobozené jsou domy, silnice, železnice, zoologické zahrady i hřbitovy.
Navrhovaná novela prošla meziresortním připomínkovým řízením.
Podle ministerského modelu by obce za dešťovou vodu z komunikací platily asi 4,8 miliardy korun ročně, kraje téměř půl miliardy a stát za dálnice a silnice první třídy 29 milionů.
„Požadujeme zachovat výjimky ze zpoplatnění srážkových vod,“ uvedl Svaz měst a obcí v připomínkách k novele. Varuje před dopady na obecní rozpočty.
Menší rodina může zaplatit více
Nově by domácnosti platily za odvádění deště, povinnost by se dotkla obytných domů, z nichž déšť odtéká přes střechy a okapy do veřejné kanalizace. U rodinného domu se 150 metry čtverečními odvodňované plochy to ministerstvo spočítalo na přibližně 92 kubíků vody ročně. Při modelově přepočteném stočném by platba za jejich odvedení dělala asi 4100 korun.
Resort ale předpokládá, že zároveň domácnostem zlevní stočné za běžnou odpadní vodu. Náklady na provoz kanalizace by se totiž rozpočítaly i na nově zpoplatněnou dešťovou vodu. Podle ministerského modelu by stočné kleslo z 60,66 na 44,29 koruny za kubík včetně DPH.
Čtyřčlenná rodina by tak za odvod deště zaplatila asi 4100 korun ročně, na levnějším stočném by ale ušetřila zhruba 2400 korun. Celkově by si tedy připlatila 1700 korun. Dvoučlenná rodina by ušetřila méně, a připlatila by si proto téměř 2900 korun. Jde však pouze o modelový výpočet, skutečné ceny budou záviset na jednotlivých vodárnách.