Článek
ČSÚ tak po ověření Eurostatem upravil své údaje z počátku dubna, podle kterých byl loni deficit veřejných financí 3,3 procenta HDP. Údaj o míře zadlužení vládních institucí se takzvanou notifikací nezměnil.
Eurostat při ověřování došel k závěru, že část přijatých důchodů z vlastnictví není podle mezinárodní metodiky příjmem, ale finanční transakcí, uvedl ČSÚ. „Na základě stanoviska Eurostatu byla provedena změna, v důsledku níž došlo ke zhoršení výsledku hospodaření za rok 2023 o 28,7 miliardy Kč,“ dodal. Schodek hospodaření vládních institucí se tak loni zvýšil na 268,4 miliardy korun z 215,4 miliardy o rok dřív.
Rozhodující podíl na deficitu veřejných financí mají tradičně ústřední vládní instituce, naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykazují přebytek. Do celkového čísla se započítávají také fondy sociálního zabezpečení. Celkový vládní dluh na konci loňského roku činil 3,228 bilionu korun, o rok dřív byl 2,998 bilionu Kč.
„Zatímco stát se propadl do většího deficitu, obce byly ještě ve větším plusu než v předchozích třech letech. Dokonce téměř třikrát větším než v covidovém roce 2020. Na účtech jim tak z titulu hospodaření přibylo přes 70 miliard korun. Vypadá to na první pohled pozitivně, avšak je otázkou, na kolik je tento výsledek ovlivněn prostým odkládáním investic,“ podotkl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podíl české ekonomiky v EU za dobu členství mírně vzrostl
