Článek
Výrazný je přitom rozdíl mezi krajními postoji. Zatímco podnikatelské prostředí označilo za „rozhodně neférové“ 21 procent respondentů, za „rozhodně férové“ jej považují pouze 2,2 procenta firem a podnikatelů.
Z odpovědí vyplývá, že podnikatelům nejvíce vadí rozsáhlá byrokracie, neefektivní fungování státní správy a nerovné podmínky na trhu. Kritika směřuje také k systému dotací a rozdílnému postavení velkých a malých firem. „Skeptičtější jsou přitom mikropodniky než velké společnosti, což je paradox, protože dotační schémata jsou často cílena právě na ně,“ poznamenali autoři průzkumu.
Nejčastěji zmiňovaným problémem zástupců firem je zbytečná administrativní zátěž, kterou uvedlo 78,5 procenta respondentů. Následuje neschopnost úřadů sdílet mezi sebou data (70,7 procenta) a přesvědčení, že stát nevytváří dostatečné podmínky pro podnikání (67,9 procenta).
„Těch překážek ze strany státu je samozřejmě spousta, které musíme překonávat,“ uvedl například Ladislav Hezký, jednatel společnosti, která ve Štramberku vyrábí tradiční Štramberské uši a provozuje cukrárnu U Hezounů.
Podobně kritický je i Gustav Němec, majitel táborské detektivní kanceláře Gugoo. Podle něj stát také nedostatečně kontroluje některé praktiky na trhu práce a přichází tím o odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Podnikatelé však v českém prostředí vidí i některá pozitiva. Nejčastěji oceňují rovné podmínky pro muže a ženy, které uvedlo 68,5 procenta respondentů. Téměř dvě třetiny dotázaných zároveň souhlasí s tvrzením, že každý má v zásadě stejné podmínky pro podnikání.
Výsledky průzkumu zapadají do dlouhodobého trendu. Podobné problémy identifikovaly na konci loňska i podnikatelské organizace. Asociace malých a středních podniků a živnostníků upozornila na rostoucí administrativní zátěž, regulatorní nejistotu a nedostatek pracovníků. Podle Hospodářské komory patří mezi největší překážky podnikání také vysoké náklady na pracovní sílu a nedostatek hlavně kvalifikovaných zaměstnanců.
Menší podniky příliš nefandí ani EET
Otázka férovosti podnikatelského prostředí se letos znovu otevřela i v souvislosti s chystaným návratem elektronické evidence tržeb. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentuje tím, že to pomůže narovnat konkurenční podmínky a omezit šedou ekonomiku.
Samotní podnikatelé jsou však spíše skeptičtí. Podle jiného letošního průzkumu ČSOB se 52 procent malých a středních firem obává, že obnovení EET přinese především další administrativu.
Prakticky všechny průzkumy ukazují, že čeští podnikatelé za největší problém nepovažují nedostatek financí, ale především složitost pravidel a nadměrnou byrokratickou zátěž. Právě v těchto oblastech podle nich stát dlouhodobě zaostává.
