Patří tam i Ukrajina. Pět států, které by mohly ekonomicky růst rychleji než eurozóna

Evropa čelí rokům pomalého hospodářského růstu. Vysoký veřejný dluh, stárnoucí populace, slabá produktivita, přetrvávající náklady na energie a geopolitická nejistota by měly brzdit hospodářský růst i po zbytek desetiletí, napsalo v úterý zpravodajské médium Euronews.

Předpokládá se, že ekonomika eurozóny poroste mezi lety 2027 a 2031 v průměru jen o 1,2 procenta, a ani v nejsilnějším roce 2028 se nedostane nad 1,4 procenta.

Česká ekonomika by podle MMF měla v příštích letech růst téměř dvouprocentním tempem, tedy rychleji než průměr eurozóny. Nicméně vůbec nejlépe by na tom podle odhadu mohlo být následujících pět států.

MMF očekává, že ekonomika poroste o téměř čtyři procenta. Za uplynulou dekádu ostrov rostl o skoro sedm procent ročně díky cestovnímu ruchu, internetovému hazardu a finančním či poradenským službám. Klíčové pro zvýšení dlouhodobého růstového potenciálu ekonomiky bude podle MMF posílení veřejných financí a zvýšení investic do infrastruktury, vzdělávání a inovací.

Také v srdci Balkánu se očekává růst blížící se čtyřem procentům. Pomáhat má silná domácí spotřeba, veřejné investice, peníze od krajanů pracujících v zahraničí a mladá pracovní síla. Slabinou země však zůstává závislost na domácí poptávce a dovozu, zatímco vývoz je stále poměrně mírný.

Pomyslným motorem odhadovaného růstu, který by podle MMF mohl dosáhnout až 3,8 procenta, budou rekonstrukce. Podle odhadu Světové banky by se konec války mohl rovnat přílivu skoro 600 miliard dolarů (12,7 bilionů korun) na obnovu země. Pokud by však boje pokračovaly, odhadovaný růst by asi nepřekročil jedno procento.

Srbsko má podle prognóz růst v příštích letech v průměru o 3,5 procenta ročně. Hospodářství táhnou hlavně masivní investice do infrastruktury související se světovou výstavou Expo 2027, kterou bude hostit Bělehrad, ale také průmysl a čínské investice do těžby mědi. Veřejné investice jsou zde větším motorem růstu než spotřeba domácností.

Moldavská ekonomika by mohla růst v průměru také o 3,5 procenta ročně. A to zejména díky penězům z Evropské unie, reformám souvisejícím se vstupem do EU, rostoucí spotřebě domácností či rozvoji IT a dalších služeb. Země se tak zotavuje z dopadů války na sousední Ukrajině, kdy země například přišla o část obchodních tras, ale třeba také z energetické krize a sucha, které její ekonomiku v roce 2024 téměř zastavily.